Znamenají srdeční šelesty u mladých psů a koček vždy onemocnění?

Srdeční šelesty u štěňat a mladých psů

Nejpravděpodobnější diferenciální diagnózou onemocnění srdce u mladého psa jsou kongenitální srdeční onemocnění (CHD). Pro diferenciální diagnostiku je podstatná lokalizace, kvalita šelestu a jeho „načasování“ v průběhu srdeční akce. Většina psů nemá kromě šelestu další klinické příznaky, u některých se však projevují intolerance zátěže, namáhavé dýchání, synkopy nebo ascites. Na druhé straně se také můžeme setkat se psy s klinickými příznaky (intolerance zátěže, synkopy), ale se šelesty jemnými nebo zcela bez šelestů. V případě výskytu klinických příznaků, zejména u kongestivního srdečního selhání, je třeba již před dalším vyšetřením zahájit léčbu. Prevalence CHD se dle literatury pohybuje od 0,13 % (kříženci v útulku v USA) po 22 % (pacienti sekundární referenční kliniky) a je pravděpodobně spojena s mírou zastoupení jednotlivých plemen.

Nejobvyklejšími nálezy jsou jednoduchá CHD, pulmonální stenóza, subaortální stenóza a patentní ductus arteriosus. Někteří psi s CHD mohou mít klinické příznaky, které jsou doprovázeny pouze minimálními nebo žádnými šelesty. Z cyanotických CHD se nejčastěji vyskytují Fallotova tetralogie, která může být spojena s levostranným systolickým srdečním šelestem různé intenzity slyšitelným na srdeční bázi (čím měkčí, tím závažnější onemocnění), ductus arteriosus s pravolevým shuntem a defekt komorového septa (oba bez výskytu srdečního šelestu). Srdeční šelesty se také nevyskytují u defektů atriálního septa a u méně častých CHD, jako jsou společně uváděné cor triatriatum dexter a defekty atrioventrikulárního septa.

Juvenilní dilatační kardiomyopatie podmíněná autosomálně recesivní mutací byla diagnostikována u portugalských vodních psů. Klinické příznaky, srdeční šelesty (někdy i galopový rytmus) se objevují krátce před obdobím dekompenzace a smrti (věk 2–32 týdnů, průměr 4 měsíce). Podobný průběh s náhlou dekompenzací a smrtí najdeme u manchesterských toy teriérů. U mladých psů s nepravidelným srdečním rytmem a měkkým apikálním šelestem je třeba zvažovat také arytmií indukovanou kardiomyopatii. Vrozené arytmie v důsledku přítomnosti akcesorních drah mohou způsobit trvalou supraventrikulární arytmii a šelest v důsledku mitrální a/nebo trikuspidální regurgitace. Nejčastěji postižení bývají labradoři.

Nepatologické šelesty

Slabý systolický srdeční šelest nemusí vždy znamenat patologii. Ve studii, do níž byli zařazeni psi ve věku 1–5 let, byla jejich prevalence 6–12 %, v jiné studii s kříženci činila 16 %. Šelesty byly levostranné, systolické, slabé a slyšitelné na srdeční bázi. Vyšší výskyt takových šelestů je hlášen u atletických psů (až 58 % vipetů, 67 % dostihových greyhoundů). U boxerů se též mohou vyskytovat nepatologické šelesty, ale je třeba echokardiograficky vyloučit i mírnou subaortální stenózu. Jakákoli ventrikulární dilatace vedoucí k mitrální anulární dilataci může mít za následek měkký levostranný apikální šelest.

Srdeční šelesty u koťat a mladých koček

U koček jsou srdeční šelesty běžné (15,5–40,8 % v různých studiích), ale s vysokou prevalencí šelestů nepatologického původu. Proto by se vždy u koček při výskytu šelestu mělo provést echokardiografické vyšetření. Poměr výskytu nejčastějších dvou diagnóz, tj. hypertrofické kardiomyopatie a nepatologických šelestů, je téměř 50 : 50.

Další pomocná vyšetření

Pravděpodobně nejlepším vyšetřením v případě výskytu šelestu je echokardiografie, protože umožňuje potvrzení nebo vyloučení srdeční abnormality. K posouzení přítomnosti efuze v dutině hrudní nebo břišní a velikosti srdečních komor se hodí ultrasonografie. Hematokrit je platným doplňkovým vyšetřením u pravolevého shuntu (hypoxie, polycytémie) a slouží k posouzení chroničnosti onemocnění. Při výskytu arytmií je vhodné holterovské monitorování EKG. Dalším vhodným vyšetřením může být – především v některých případech – rtg hrudníku. Užitečné může být rovněž stanovení srdečních biomarkerů (troponin I, BNP, ANP). Zvýšené hladiny troponinů nacházíme u získaných srdečních onemocnění, ale nikoli u většiny CHD.

Závěr

Na základě výše uvedených informací lze říci, že přítomnost srdečního šelestu nemusí automaticky značit srdeční onemocnění. Je třeba s touto možností počítat a vyloučit ji nebo potvrdit dalšími vyšetřeními.

(rej)

Zdroj: Spalla I. Heart murmurs in young dogs and cats: differentials, tips and additional testing. Vet Ireland J 2019; 9 (7): 376–382. Dostupné na: www.veterinaryirelandjournal.com/small-animal/97-heart-murmurs-in-young-dogs-and-cats-differentials-tips-and-additional-testing