Diety s vysokým obsahem soli zvyšují příjem tekutin a vylučování moči, čímž podporují její naředění a snižují riziko urolitiázy. Ověřit bezpečnost podávání takovýchto diet si dali za cíl autoři níže citované 5leté randomizované kontrolované studie.

Následující text stručně shrnuje recentní evropské konsenzuální doporučení pro chirurgickou antimikrobiální profylaxi (SAP) u psů a koček, s cílem racionalizovat v běžné praxi použití antibiotik (ATB) a minimalizovat jeho rizika.

V dnešní čerstvé porci „jednohubek“ se dozvíte, k čemu by mohl sloužit v laboratoři vypěstovaný jícen, jak by v budoucnu mohla vypadat mitochondriální transplantace i jak dlouho se jednomu nadšenému profesorovi podařilo klonovat stejnou myš. A nebude chybět ani poněkud neobvyklé využití prasečího spermatu.

Dnešní vydání „jednohubek“ je věnováno živočichům od nejmenších až po ty obrovské. Dozvíte se, co museli kytovci obětovat kvůli svému sonaru, proč se čmeláčí královny neutopí (alespoň v zimě), jak naučit varany nepožírat jedovaté žáby a jak se dá u myší vypnout nechuť k jídlu při nevolnosti. Dobrou chuť!

Mykotické infekce močových cest jsou ve veterinární medicíně stále nedostatečně prozkoumané. Protože se nejedná o běžně se vyskytující onemocnění, vyvstává ohledně optimálního managementu fungální cystitidy či pyelonefritidy množství otázek. Cílem níže citované přehledové práce bylo shrnout stávající důkazy a poznatky týkající se léčby mykotických infekcí močového aparátu psů a koček.

Pankreatitida u koček je běžným, ale často poddiagnostikovaným onemocněním, protože mnoho klinických příznaků je velmi nespecifických. Žádoucí je však včasný zásah, přičemž nedílnou součástí moderní terapie bývá asistované krmení. Jak tedy v praxi na pankreatitidu u koček?

Při klinickém vyšetření očí u koní je nutno postupovat systematicky a pečlivě. Takový přístup je předpokladem pro stanovení správné diagnózy a následně nasazení vhodné terapie. Následující článek proto přehledně shrnuje nejdůležitější zásady oftalmologického vyšetření.

Pokroky v genetických a molekulárních technikách umožnily identifikovat a charakterizovat klíčové proteiny, které přispívají k dysregulaci drah a procesů souvisejících s nádorovým bujením. Mezi takové proteiny patří kinázy, jež souvisejí se vznikem samotných nádorů. Inhibitory tyrosinkináz (TKIs) tak v posledním desetiletí zaznamenaly značný nárůst použití u veterinárních pacientů s nádorovým onemocněním a dá se předpokládat, že po vzoru humánní medicíny se jejich využití ještě rozšíří.

Především u malých plemen psů je vysoké riziko výhřezu meziobratlové ploténky s následnou částečnou až úplnou paralýzou. Až donedávna byla jedinou léčbou pro psy, kteří nereagují na konzervativní terapii, nákladná dekompresní operace páteře. Nová metoda dává naději širšímu okruhu pacientů, respektive jejich majitelům.