#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Přehřátí u psa − jeho rizika a komplikace

10. 7. 2019

Pocení je významným termoregulačním mechanismem u řady savců včetně člověka či koně. U psů je tomu ovšem jinak. Hlavní termoregulační procesy probíhají skrze dýchání a nosní dutinu. Úpal je akutní stav s potenciálně fatálním průběhem. Jedná se o selhání termoregulačních mechanismů a narušení celkového zdravotního stavu.

Úvod

Hlavním termoregulačním orgánem u psa jsou čichové skořepy − ethmoturbinalia. Větší skořepy − endoturbinalia − ohraničují čichové průchody. V čichových průchodech jsou menší skořepy − ektoturbinalia, která přispívají k dalšímu rozdělení čichových průchodů a ke zvětšení jejich povrchu. Skrze respirační sliznici dochází v nosní dutině k evaporaci vody a ochlazování organismu. Hypersalivace a dýchání otevřenou tlamou zvyšuje efektivitu chlazení. 

Příčiny a predispozice

Čím je teplota a vlhkost vnějšího prostředí vyšší, tím je ochlazování těla z dlouhodobého hlediska náročnější. Při vlhkosti nad 80 % je evaporace zcela znemožněna. 

Příčiny:

  1. Dlouhodobý pobyt v teplém a vlhkém prostředí → klasický úpal.
  2. Nadměrná fyzická zátěž, zejména v teplých měsících → úpal z fyzického přetížení.

Predisponovaná plemena:

  • Pracovní psi (záchranářská plemena, policejní plemena...).
  • Brachycefalická plemena.
  • Obecně hyperaktivní hraví psi (labradorský retrívr, zlatý retrívr, border kolie...).
  • Obézní psi − obezita je významný rizikový faktor pro rozvoj přehřátí.
  • Spíše větší plemena − poměr hmotnosti a tělesného povrchu hraje v neprospěch vydávání tepla sáláním.

Možné příznaky a komplikace

  • Zvýšená tělesná teplota (hypertermie však není klíčovým příznakem, tělesná teplota může být v normě, či dokonce snížená).
  • Tachypnea, tachykardie.
  • Dehydratace, šok, zhoršené okysličení tkání.
  • Narušení mozkových funkcí, poruchy vědomí od lehké dezorientace až po stupor a koma.
  • Svalový třes, rhabdomyolýza v důsledku přímého termálního poškození svalových buněk.
  • Může dojít k rozvoji systémové zánětlivé reakce organismu (SIRS − systemic inflammatory response syndrome) a selhávání orgánů (MODS − multiple organ dysfunction).
  • Závažnou komplikaci představuje diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)* a akutní renální selhání (ARF).
  • Akutní respirační tíseň (ARDS − acute respiratory distress syndrome)
  • Pankreatitida.
  • Pneumonie.

*) Možné projevy DIC: trombocytopenie, prodloužené srážecí časy PT či aPTT, výskyt petechií či ekchymóz, hematochezie, hematemeze, hematurie.

Diagnostika

Možné laboratorní nálezy:

  • trombocytopenie
  • zvýšený hematokrit
  • zvýšený hemoglobin
  • prodloužené srážecí časy
  • elevace kreatinkinázy (CK)
  • elevace ALT, AST, ALP
  • elevace kreatininu
  • hypoglykémie

Nálezy s negativním prognostickým faktorem:

  • PT > 18 sekund
  • aPTT > 30 sekund
  • kreatinin > 1,5 mg/dl (132,6 µmol/l)
  • glukóza < 47 mg/dl (2,6 mmol/l)

Terapie

Zajištění intravenózního přístupu a infuzní terapie, ideálně dle výsledků krevního rozboru. Celotělové chlazení. Další medikace a management pacienta čistě dle individuálního stavu a na základě výsledků hematologického a biochemického rozboru krve. Zvláště opatrná prognóza a agresivní terapie je potřeba u pacientů s akutním renálním selháním a DIC. V případě respirační tísně je doporučena velmi šetrná manipulace, sternální poloha, minimalizace stresu a oxygenace pacienta. 

Závěr

Mortalita na přehřátí není zanedbatelná − dle dostupných informací se pohybuje kolem 50 %. Nejrizikovější skupinu tvoří pacienti s DIC a akutním renálním selháním. Definitivní diagnóza přehřátí a úpalu nemá jasné vymezení. Tělesná teplota není jediným kritériem a i v případě přehřátí se může pohybovat v rámci referenčního rozmezí.

Hlavním vodítkem pro diagnostiku přehřátí je akutní nástup systémových klinických příznaků u zdravého zvířete a současná anamnéza pobytu v nepřiměřených teplotních podmínkách či nadměrná fyzická námaha. 

(dewa)

Zdroje:

  1. Bruchim Y., Klement E., Saragusty J. et al. Heat stroke in dogs: a retrospective study of 54 cases (1999–2004) and analysis of risk factors for death. J Vet Intern Med 2006; 20: 38–46, doi: 10.1111/j.1939-1676.2006.tb02821.x.
  2. Červený Č. Vademecum anatomie domácích savců pro studium a veterinární praxi. Brázda, Praha, 2011.


Štítky
Malá zvířata
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#