Přehřátí u psa − jeho rizika a komplikace
Pocení je významným termoregulačním mechanismem u řady savců včetně člověka či koně. U psů je tomu ovšem jinak. Hlavní termoregulační procesy probíhají skrze dýchání a nosní dutinu. Úpal je akutní stav s potenciálně fatálním průběhem. Jedná se o selhání termoregulačních mechanismů a narušení celkového zdravotního stavu.
Úvod
Hlavním termoregulačním orgánem u psa jsou čichové skořepy − ethmoturbinalia. Větší skořepy − endoturbinalia − ohraničují čichové průchody. V čichových průchodech jsou menší skořepy − ektoturbinalia, která přispívají k dalšímu rozdělení čichových průchodů a ke zvětšení jejich povrchu. Skrze respirační sliznici dochází v nosní dutině k evaporaci vody a ochlazování organismu. Hypersalivace a dýchání otevřenou tlamou zvyšuje efektivitu chlazení.
Příčiny a predispozice
Čím je teplota a vlhkost vnějšího prostředí vyšší, tím je ochlazování těla z dlouhodobého hlediska náročnější. Při vlhkosti nad 80 % je evaporace zcela znemožněna.
Příčiny:
- Dlouhodobý pobyt v teplém a vlhkém prostředí → klasický úpal.
- Nadměrná fyzická zátěž, zejména v teplých měsících → úpal z fyzického přetížení.
Predisponovaná plemena:
- Pracovní psi (záchranářská plemena, policejní plemena...).
- Brachycefalická plemena.
- Obecně hyperaktivní hraví psi (labradorský retrívr, zlatý retrívr, border kolie...).
- Obézní psi − obezita je významný rizikový faktor pro rozvoj přehřátí.
- Spíše větší plemena − poměr hmotnosti a tělesného povrchu hraje v neprospěch vydávání tepla sáláním.
Možné příznaky a komplikace
- Zvýšená tělesná teplota (hypertermie však není klíčovým příznakem, tělesná teplota může být v normě, či dokonce snížená).
- Tachypnea, tachykardie.
- Dehydratace, šok, zhoršené okysličení tkání.
- Narušení mozkových funkcí, poruchy vědomí od lehké dezorientace až po stupor a koma.
- Svalový třes, rhabdomyolýza v důsledku přímého termálního poškození svalových buněk.
- Může dojít k rozvoji systémové zánětlivé reakce organismu (SIRS − systemic inflammatory response syndrome) a selhávání orgánů (MODS − multiple organ dysfunction).
- Závažnou komplikaci představuje diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)* a akutní renální selhání (ARF).
- Akutní respirační tíseň (ARDS − acute respiratory distress syndrome)
- Pankreatitida.
- Pneumonie.
*) Možné projevy DIC: trombocytopenie, prodloužené srážecí časy PT či aPTT, výskyt petechií či ekchymóz, hematochezie, hematemeze, hematurie.
Diagnostika
Možné laboratorní nálezy:
- trombocytopenie
- zvýšený hematokrit
- zvýšený hemoglobin
- prodloužené srážecí časy
- elevace kreatinkinázy (CK)
- elevace ALT, AST, ALP
- elevace kreatininu
- hypoglykémie
Nálezy s negativním prognostickým faktorem:
-
PT > 18 sekund
-
aPTT > 30 sekund
- kreatinin > 1,5 mg/dl (132,6 µmol/l)
- glukóza < 47 mg/dl (2,6 mmol/l)
Terapie
Zajištění intravenózního přístupu a infuzní terapie, ideálně dle výsledků krevního rozboru. Celotělové chlazení. Další medikace a management pacienta čistě dle individuálního stavu a na základě výsledků hematologického a biochemického rozboru krve. Zvláště opatrná prognóza a agresivní terapie je potřeba u pacientů s akutním renálním selháním a DIC. V případě respirační tísně je doporučena velmi šetrná manipulace, sternální poloha, minimalizace stresu a oxygenace pacienta.
Závěr
Mortalita na přehřátí není zanedbatelná − dle dostupných informací se pohybuje kolem 50 %. Nejrizikovější skupinu tvoří pacienti s DIC a akutním renálním selháním. Definitivní diagnóza přehřátí a úpalu nemá jasné vymezení. Tělesná teplota není jediným kritériem a i v případě přehřátí se může pohybovat v rámci referenčního rozmezí.
Hlavním vodítkem pro diagnostiku přehřátí je akutní nástup systémových klinických příznaků u zdravého zvířete a současná anamnéza pobytu v nepřiměřených teplotních podmínkách či nadměrná fyzická námaha.
(dewa)
Zdroje:
- Bruchim Y., Klement E., Saragusty J. et al. Heat stroke in dogs: a retrospective study of 54 cases (1999–2004) and analysis of risk factors for death. J Vet Intern Med 2006; 20: 38–46, doi: 10.1111/j.1939-1676.2006.tb02821.x.
- Červený Č. Vademecum anatomie domácích savců pro studium a veterinární praxi. Brázda, Praha, 2011.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Malá zvířataOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Nové nadějné postupy v terapii hemangiosarkomu u psů získávají reálné kontury
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Jak na kolaps trachey u psů?
- Top 5 nejčastějších příčin neurologických problémů u koček referovaných na specializované pracoviště
Mohlo by vás zajímat
- Nebezpečná krmiva − problém stále aktuální
- Konec hledání ztracených mazlíčků? Nový způsob registrace psích čipů může veterinářům ušetřit čas
- Plemenné dispozice psů ke karcinomu žaludku a metaplazii a dysplazii žaludeční sliznice
- Úspěšná terapie mastocytomu u psů s využitím onkolytického Sendai viru
- Je infekce felinním kalicivirem zodpovědná za vážnost lézí v případě chronické gingivostomatitidy koček?
- Proč je leishmanióza jedním z nejpodceňovanějších parazitárních onemocnění?