Přenosné přístroje pro monitorování životních funkcí ve veterinární praxi
Zejména v terénu se ve své praxi často potýkáme s nedostatkem dostupného přístrojového vybavení. Následující článek představuje přenosné monitorovací přístroje jako vhodné vybavení veterinární praxe a shrnuje klíčové metody monitorování pacienta i jejich význam.
Význam a využití monitoringu životních funkcí
Spolu s rychlým rozvojem veterinární medicíny malých zvířat je dnes již samozřejmostí také využívání technologií známých dříve jen z medicíny humánní. Profesionální veterinární pracoviště zabývající se mimo jiné chirurgií či urgentní medicínou se bez monitoru životních funkcí již nemůže obejít. Digitální monitor měřením parametrů životních funkcí a zobrazováním zásadních hodnot v aktuálním čase doplňuje průběžné hodnocení stavu pacienta klinickými metodami, jakými jsou především palpace kvality a frekvence periferního pulzu, poslech srdeční akce, sledování a poslech dýchání, hodnocení barvy sliznic a CRT a posuzování hloubky anestezie pomocí stavu svalového tonu, reflexů a reakcí na bolest.
Monitorování pacienta ve veterinární praxi potřebujeme u akutních pacientů v ambulanci, během úvodu a vedení anestezie a dále v rámci hospitalizace po zákroku nebo u kritických pacientů při dlouhodobé hospitalizaci. Kromě operačního sálu je tedy často zapotřebí použít monitor životních funkcí i v ambulanci, u hospitalizovaných pacientů a v neposlední řadě také v terénu, a to uvnitř i venku.
Praktický a univerzální přenosný monitor
Pro toto použití je na trhu praktický multiparametrový veterinární přenosný monitor vitálních funkcí AM6100, malé velikosti a s jednoduchým použitím, který lze snadno zapojit a jednoduše ovládat jedním tlačítkem. Pro obsluhu zařízení je dostupná také aplikace pro OS Android, kterou lze s přístrojem propojit pomocí Bluetooth. Monitor váží 240 g, jako příslušenství jsou k dispozici sondy pro EKG, měření krevního tlaku a saturaci O2 variabilní velikosti. V nepřetržitém provozu vydrží 12 hodin, napájený z 1800mAh nabíjecí baterie.
Měřené parametry a jejich fyziologické hodnoty
Měřenými parametry jsou: EKG, NIBP (neinvazivní krevní tlak), SpO2 (pulzní oxymetr), SYS (systolický krevní tlak), RESP (dechová frekvence), HR (srdeční rytmus), DIA (diastolický krevní tlak), TEMP (tělesná teplota). Rozsah hodnot odpovídá dostatečně širokému rozmezí fyziologických i patologických stavů.
Následující tabulka přehledně shrnuje fyziologické hodnoty sledovaných parametrů během anestezie.
Tab. Fyziologické hodnoty parametrů sledovaných u psa a kočky v průběhu anestezie
Oblast monitorování |
Parametr (jednotka) |
Pes – hodnoty |
Kočka – hodnoty |
Krevní oběh |
srdeční frekvence/min systolický krevní tlak (mmHg) diastolický krevní tlak (mmHg) střední arteriální tlak |
60–120 90–140 60–90 70–90 |
120–160 90–140 60–90 70–90 |
Ventilace |
dechová frekvence/min dechový objem (ml/kg) pH arteriální krve PaCO2 (mmol/l) bikarbonát (mmol/l) EtCO2 (mmHg) |
8–16 10–15 7,35–7,45 35–45 22–26 35–45 |
12–24 10–15 7,35–7,45 35–45 22–26 35–45 |
Okysličení |
SpO2 (%) PaO2 (mmHg) |
≥ 95 ≥ 100 |
≥ 95 ≥ 100 |
Tělesná teplota |
°C |
37,5–39,2 |
37,8–39,5 |
Jednoduchá kapnografie
Z přenosných veterinárních monitorovacích přístrojů je dobré zmínit také kapnograf MEMO ETCO2 (Capnomed), jednoduchý přístroj zaznamenávající ETCO2 ve vydechovaném vzduchu a dechovou frekvenci a zobrazující záznam křivky koncentrace CO2 v rámci dechového cyklu. Dostupné jsou adaptéry pro malá a velká zvířata použitelné se všemi typy endotracheálních kanyl, laryngeálních a obličejových masek. Monitorování koncentrací CO2 je doporučeno u všech endotracheálních intubací pro ověření pozice endotracheální kanyly v průdušnici a dále u všech pacientů na umělé plicní ventilaci.
inzerce:
Závěr
K neustálému zlepšování úrovně veterinární medicíny může pomoci využití moderních monitorovacích přístrojů, jejichž dostupnost vhodně reflektuje potřeby veterinárních lékařů nejen v ambulancích či na profesionálně vybavených operačních sálech, ale například i v terénu.
(zar)
Zdroje:
1. Grubb T., Sager J., Gaynor J. S. et al. 2020 AAHA Anesthesia and Monitoring Guidelines for Dogs and Cats. J Am Anim Hosp Assoc 2020 Mar/Apr; 56 (2): 59–82, doi: 10.5326/JAAHA-MS-7055.
2. Krauss B., Falk J. F., Ladde J. G. Carbon dioxide monitoring (capnography). UpToDate, 2018 Nov 5. Dostupné na: www.uptodate.com/contents/carbon-dioxide-monitoring-capnography
3. Ko J., Krimins R. Anesthetic monitoring: your questions answered. Today’s Veterinary Practice, 2012 Jan/Feb. Dostupné na: https://todaysveterinarypractice.com/anesthetic-monitoring-your-questions-answered
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Malá zvířataKongresy
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Nové nadějné postupy v terapii hemangiosarkomu u psů získávají reálné kontury
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Jak na kolaps trachey u psů?
- Osteoartróza koček a její terapie pomocí monoklonálních protilátek
Mohlo by vás zajímat
- Úspěšná terapie mastocytomu u psů s využitím onkolytického Sendai viru
- Přehřátí u psa − jeho rizika a komplikace
- Nebezpečná krmiva − problém stále aktuální
- Plemenné dispozice psů ke karcinomu žaludku a metaplazii a dysplazii žaludeční sliznice
- Proč je leishmanióza jedním z nejpodceňovanějších parazitárních onemocnění?
- Je infekce felinním kalicivirem zodpovědná za vážnost lézí v případě chronické gingivostomatitidy koček?