Atypický a agresivní projev eozinofilního granulomatózního komplexu u kočky − kazuistika

Anamnéza

Na kliniku byl předveden 9letý krátkosrstý kastrovaný kocour z důvodu akutně vzniklých mnohočetných hlubokých lézí na všech čtyřech končetinách a nodulu na konvexní straně pravého ušního boltce. Kocour byl chován v domácnosti, kde byl jediným zvířetem. V anamnéze majitel neuváděl žádné trauma ani bolestivost a jen občasné olizování srsti, které mělo za následek lehkou hypotrichózu. Na předchozím pracovišti byl injekčně aplikován cefovecin a lokálně dávka fluralaneru.

Fyzikální vyšetření

Fyzikálním vyšetřením byl na pravé přední končetině zjištěn nodulus s ulcerovaným nekrotickým povrchem a přilehlou ulceraci zasahující celou tloušťku kůže. Na laterálním levém karpu byly mnohočetné ulcerace v celém rozsahu kůže odhalující svaly a šlachy. Obě hlezna měla obdobné léze v podobě hlubokých ulcerací. Na levém metakarpálním polštářku se nacházela centrální eroze, zatímco polštářek třetího prstu byl mírně oteklý a s pigmentovou změnou. Purpurová makula byla nalezena také na laterální straně pravého metakarpálního polštářku. Jedna eroze byla na levém metatarzálním polštářku. Poloměkký nodulus byl lokalizován na bázi konvexní strany pravého ušního boltce. Jiné orgánové systémy pacienta kromě kůže nevykazovaly významné změny.

Diferenciální diagnostika a další postup vyšetření

Předběžná diferenciálně diagnostická rozvaha zahrnovala infekci (virovou, bakteriální, plísňovou, mykobakteriální) a neoplazii. Počáteční vyšetření sestávala z biochemického panelu, kompletního krevního obrazu, cytologie, aerobní kultivace, kultivace plísní a histopatologie. Cytologie otisků z předních lézí odhalila smíšené zánětlivé buňky, včetně neutrofilů a makrofágů, bez zjevných infekčních mikroorganismů. Kultivační vyšetření a biochemie byly bez patologického nálezu, v krevním obrazu byla patrná eozinofilie. Histopatologické vyšetření odhalilo nekroticko-ulcerózní a těžkou multifokální eozinofilní dermatitidu. Druhý histopatolog hlásil kromě projevů ECG rovněž výskyt lymfocytů. Další, méně pravděpodobnou diagnózou tak mohl být i lymfom.

Iniciální léčba

V období čekání na výsledky kultivace a histopatologie zahrnovala terapie pradofloxacin (6 mg/kg/den) a sublingválně buprenorfin (0,01 mg/kg à 12 hod). Antibiotika byla předepsána kvůli závažnému klinickému obrazu a velkému množství tkáňových nekróz. Pradofloxacin byl zvolen z důvodu účinku na mykobakterie, jež byly součástí diferenciálně diagnostické rozvahy. Buprenorfin byl předepsán pro analgezii po biopsii. Po přezkoumání všech diagnostických výsledků byl do režimu přidán prednisolon v dávce 2 mg/kg/den. Terapie pradofloxacinem byla dokončena, dále nepokračovala. Byla zařazena veterinární dieta s obsahem hydrolyzovaného lososového proteinu.

Další průběh terapie a sledování

Při kontrole za 2 týdny byly léze stabilní, nedošlo ke zhoršení existujících lézí a žádné nové léze se neobjevily. 4týdenní sledování ukázalo zlepšení všech lézí na končetinách. Bylo zahájeno postupné snižování dávky steroidů. Doporučena lokální aplikace spreje obsahujícího kyselinu chlornou. Počet eozinofilů se normalizoval, byla zaznamenána mírná lymfopenie (855/µl), přičítaná použití steroidu.

Následně bohužel neukázněný majitel přerušil aplikaci steroidu a u pacienta se vyskytly nové léze, které byly navíc infikované methicillin-rezistentním Staphylococcus pseudintermedius. Před výsledkem kultivace byl lokálně nasazen chlorhexidin a celkově cefovecin, který byl po kultivaci a stanovení citlivosti vyměněn za linezolid 10 mg/kg/den po dobu 30 dnů. Pokračovala aplikace prednisolonu a lokálně byl aplikován mupirocin à 12 hod.

Po 2 týdnech bylo patrné zlepšení všech lézí kromě nodulu na ušním boltci. Byl přidán cyklosporin 7 mg/kg/den. Dávka prednisolonu byla postupně snižována během 4 týdnů. Nodulus na boltci ovšem nereagoval na terapii a dále rostl. Po zvážení situace byla provedena pinektomie. Následné histopatologické vyšetření potvrdilo kožní hemangiosarkom.

Při kontrole po 9 měsících byla levá přední končetina zcela bez lézí a na pravé přední se nacházelo pouze zbytkové zjizvení. Hojení lézí na hleznech pokračovalo. Pacient zůstal na nízké dávce prednisolonu (0,1 mg/kg à 48 hod) a na cyklosporinu (7 mg/kg/den). Pokračovala aplikace fluralaneru každé 3 měsíce a výhradní konzumace hydrolyzované lososové diety.

Shrnutí a závěr

Vymizení lézí bylo dosaženo kombinací antibiotik, prednisolonu, lokální terapie, změny stravy a podávání cyklosporinu. Tento případ poukazuje na potřebu důkladného managementu a zvládnutí alergií u koček se závažnými kožními lézemi.

(rej)

Zdroj: Hopke K. P., Sargent S. J. Novel presentation of eosinophilic granuloma complex in cat. JFMS Open Rep 2019 Dec 16; 5 (2): 2055116919891548, doi: 10.1177/2055116919891548.