Vetmeeting 2019: chronické hubnutí u koní ve stručných kazuistikách

Diagnostika případů chronického hubnutí a případy z endokrinologie

Byly prezentovány mimo jiné následující zajímavé případové studie: 

1. valach, 17 let, progresivní hubnutí, letargie, intermitentní pyrexie

a) diagnostický postup: hematologické a biochemické vyšetření krve, analýza peritoneální tekutiny, ultrasonografické vyšetření, biopsie.

b) diagnóza: cystické léze na slezině.

c) terapie: splenektomie.

Závěr: Jednotlivá vyšetření odhalila jasnou příčinu chronického hubnutí. Po splenektomii se valach dostal zpět do kondice. 

2. valach, 27 let, špatná kvalita srsti, polydipsie

a) diagnostický postup: hematologické a biochemické vyšetření krve, stanovení ACTH, stanovení hladiny glukózy a inzulinu.

b) diagnóza: diabetes mellitus sdružený s PPID.

c) terapie: dietní opatření, pergolid.

Závěr: Na základě klinických příznaků a nálezů v periferní krvi byla stanovena diagnóza diabetes mellitus. Terapie diabetu pomocí inzulínu je u koní ekonomicky i technicky velmi náročná a v praxi se k ní nepřistupuje. Některé případy diabetu u koní reagují příznivě na terapii PPID. V tomto případě došlo po nasazení pergolidu ke zlepšení stavu. 

3. valach, 9 let, pruritus, alopetické léze po celém těle

a) diagnostický postup: kožní stěry, hematologické a biochemické vyšetření krve, koprologické vyšetření, orální glukózový toleranční test, utrasonografie, endoskopické vyšetření, biopsie tenkého střeva.

b) diagnóza: ?

c) terapie: dexamethason 0,1 mg/kg/den, azathioprin 3mg/kg/den, bez příznivé reakce, eutanázie

d) post mortem: MEED (multisystemic eosinophilic epitheliotropic disease).

Závěr: Tento případ demonstroval frustrující fakt, že diagnostika a terapie chronického hubnutí může být velmi náročná a ne vždy úspěšná. Přestože bylo provedeno mnoho vyšetření, konečná diagnóza byla stanovena až post mortem. 

4. pony, regionální hypertrichóza, akutní laminitida, BCS 4/9

a) diagnostický postup: stanovení ACTH, TRH stimulační test, stanovení inzulinu po podání glukózy.

b) diagnóza: PPID.

c) terapie: dietní opatření, pergolid (2 μg/kg).

Závěr: Přestože hladina ACTH byla u pacienta v normě, klinické příznaky evidentně nasvědčovaly onemocnění PPID. Proto bylo přistoupeno k TRH stimulačnímu testu a stanovení inzulinu. Tyto testy PPID potvrdily. Poměrně velká skupina zvířat s PPID má hladinu ACTH v normě. 

Diagnostika a terapie koní s nespecifickým střevním zánětem

Nespecifický střevní zánět (IBD) je infiltrativní onemocnění střevní sliznice. Dochází při něm k malabsorpci a ztrátě hmotnosti navzdory adekvátní výživě. K definitivnímu potvrzení diagnózy je nutné provést finančně nákladnou a poměrně invazivní celostěnovou střevní biopsii. IBD byly obecně spojovány se špatnou prognózou, nicméně současné poznatky a zkušenosti naznačují vyšší úspěšnost terapie. Ta spočívá především v úpravě výživy a podávání kortikosteroidů. 

(dewa)

Zdroje:

1. Durham A. Diagnostika případů chronického hubnutí a případy z endokrinologie. Vetmeeting, Seč, 28. 9. 2019.
2. Vanschandevijl K. Diagnostika a terapie koní s nespecifickým střevním zánětem. Vetmeeting, Seč, 28. 9. 2019.