Proč koně v Asii neonemocní chřipkou?

Úvod

Virová onemocnění představují permanentní skrytou hrozbu pro zvířecí i lidskou populaci, a jsou proto také předmětem neustále pokračujícího výzkumu. Aktuálně jsme svědky koronavirové pandemie virem SARS-CoV-2 a snah o jeho lepší poznání.

Typickým představitelem viru, který má schopnost vytvářet nové formy, je ovšem chřipkový virus A (influenza A virus). Je schopen antigenní variability (bodové mutace), tedy antigenního driftu i shiftu. Na základě jakého konkrétního mechanismu se tak děje, ovšem doposud přesně nevíme. Přirozeným rezervoárem viru influenzy A jsou divocí ptáci, následně je schopen infikovat člověka, prase a koně. 

Koňská chřipka

Viry influenzy se dělí na typy A, B a C, přičemž onemocnění zvířat způsobuje pouze typ A. I virus koňské chřipky tedy patří k typu A, stejně jako virus ptačí chřipky. Influenza koní je stále aktuální infekční onemocnění, jež se v populacích vnímavých zvířat velmi rychle šíří. Přes velké znalosti o antigenní variabilitě původce a imunitní odpovědi koní je v oblasti vakcinačních postupů stále co zkoumat a zkoušet. Jedinou prevencí je pravidelná vakcinace novými typy vakcín. 

Mongolští koně a virus ptačí chřipky

Za účelem pochopit, jak virus influenzy A cirkuluje v přírodě, bylo sekvenováno více než 20 subtypů virů ptačí chřipky (AIVs − avian influenza viruses) vyskytujících se v populaci divokých ptáků. Experimentální infekce prokázaly, že většina AIVs se množí v dýchacích cestách koní, aniž by došlo k poškození tkáňové integrity a klinickému projevu onemocnění. 

Mongolští koně jsou viru ptačí chřipky běžně exponováni a jsou jím infikováni, aniž by u nich probíhalo klinické onemocnění a šíření nákazy v populaci. Infekce tedy probíhá naprosto asymptomaticky a nemá kontagiózní charakter.

Navíc bylo zjištěno, že AIVs jsou geneticky příbuzné viru koňské chřipky, který v roce 1989 způsobil epizootii tohoto onemocnění v severovýchodní Číně. Jaké procesy vedly k tomu, že v roce 1989 onemocnělo tolik koní, zatímco u mongolských koní je virus pouze asymptomaticky přítomen? S největší pravděpodobností je neschopnost viru poškodit cílovou tkáň a vyvolat onemocnění dána absencí klíčových genetických změn. Podle vědců v celém procesu hraje významnou roli ekologie a evoluce. Virus ptačí chřipky není vybaven genem, který mu umožňuje adaptovat se na koně a vyvolat u něho onemocnění. 

Výhled do budoucna

Cílem dalšího zkoumání tedy určitě bude snaha objasnit, co konkrétně umožňuje nebo naopak zabraňuje viru vytvořit si potřebný gen, který mu umožní přeskočit na jiný druh a vyvolat nákazu, respektive na jakém principu je virus schopen či neschopen antigenní variability.

(dewa)

Zdroje:
1. Why Asian horses don't get sick with the flu. ScienceDaily, 2019 Feb 7. Dostupné na: www.sciencedaily.com/releases/2019/02/190207142220.htm
2. Zhu H., Damdinjav B., Gonzalez G. et al. Absence of adaptive evolution is the main barrier against influenza emergence in horses in Asia despite frequent virus interspecies transmission from wild birds. PLoS Pathog 2019; 15 (2): e1007531, doi: 10.1371/journal.ppat.1007531.
3. Cullinane A., Elton D., Mumford J. Equine influenza − surveillance and control. Influenza Other Respir Viruses 2010; 4 (6): 339−344, doi: 10.1111/j.1750-2659.2010.00176.x.
4. Lány P., Jahn P., Zendulková D., Pospíšil Z. Influenza koní. Veterinářství 2004; 54: 24−27.