Luxace pately − otázka zdraví i welfare
Luxace pately je komplexní ortopedický problém, který může být vrozený i získaný. Postižený jedinec nevykazuje klinické příznaky při narození, nýbrž později v průběhu růstu a vývoje. Luxace pately je jednou z pěti nejdůležitějších dědičných ortopedických vad, jež negativně ovlivňují životní pohodu zvířete.
Klinický obraz
Luxaci pately dělíme na mediální a laterální. V praxi převládá mediální luxace. Závažnost vykloubení klasifikuje stupnice od 1 do 4. Nestabilita čéškové kosti bývá v chronických případech příčinou různě intenzivního kulhání, bolesti a rozvoje osteoartrózy v kolenním kloubu.
Prevalence a predispozice
Z celkového počtu 210 824 psů, kteří navštívili v průběhu 5 let jednu ze 119 klinik v Anglii, byla odhadnuta 1,3% prevalence patelární luxace. Terapie luxace probíhala u 39 % psů konzervativně, u 13 % psů chirurgicky a 4 % pacientů byla referována na specializovaná pracoviště pro další management.
Predispozice k luxaci pately byla pozorována častěji u menších plemen, nejvíce u pomeranianů, čivav, jorkšírských teriérů a francouzských buldočků. Luxace pately se častěji vyskytovala u kastrovaných samic s nižší hmotností, než je plemenný standard.
Diagnostika a terapie
Charakteristickými příznaky jsou nestabilita pately v obou směrech, možnost repozice pately, pseudokrepitace, deviace tuberositas tibiae a nemožnost extenze končetiny (při 4. stupni). Ortopedické vyšetření je vhodné doplnit o rentgen pro posouzení kostního podkladu a následnou volbu vhodné terapie a managementu.
Terapeutický přístup je zcela individuální záležitostí. Stupeň 1 se léčí konzervativně pomocí analgetik. Stupně 2, 3 a 4 se doporučují léčit chirurgicky. Těžké luxace je vhodné operovat již v raném věku, aby se předešlo rozvoji trvalých deformit.
Konzervativní či chirurgickou terapii je vhodné doplnit podáváním kvalitních chondroprotektivních přípravků. Dlouhodobá nestabilita v kolenním kloubu nebo chirurgická intervence představují zvýšené riziko rozvoje degenerativních kloubních změn, jež způsobují chronickou bolest, omezenou pohyblivost a horší kvalitu života.
Závěr
Luxace pately je jedním z často diagnostikovaných ortopedických problémů u psů, přičemž některá plemena jsou postižena častěji. Onemocnění je vázáno dědičností a mělo by být v psí populaci pečlivě monitorováno s ohledem na welfare zvířat.
(dewa)
Zdroje:
1. O’Neill D. G., Meeson R. L., Sheridan A. The epidemiology of patellar luxation in dogs attending primary-care veterinary practices in England. Canine Genet Epidemiol 2016; 3: 4, doi: 10.1186/s40575-016-0034-0.
2. Svoboda M., Senior D. F., Doubek J., Klimeš J. a kol. Nemoci psa a kočky, II. díl. Noviko, Brno, 2001: 1488−1491.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Nové nadějné postupy v terapii hemangiosarkomu u psů získávají reálné kontury
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Jak na kolaps trachey u psů?
- Top 5 nejčastějších příčin neurologických problémů u koček referovaných na specializované pracoviště