Chronická infertilita u klisen

Celkové klinické vyšetření

Problémy s reprodukcí způsobuje řada systémových onemocnění. Příklady možných příčin neplodnosti, jež jsou sice lokalizovány mimo reprodukční systém, avšak ovlivňují jeho správnou funkci, mohou být chronická bolest, Cushingův syndrom, chronická laminitida, inzulinová rezistence, obezita, malnutrice, chronický stres nebo mykotoxiny. 

Anamnéza klisny a hřebce

Z hlediska komplexního přístupu při řešení chronické neplodnosti jsou důležitými informacemi předchozí využívání zvířete, zdravotní problémy a medikace klisny, kvalita a typ ejakulátu (sperma čerstvé, chlazené nebo mražené), průběh připouštění (přirozené připouštění vs. umělá inseminace) a reprodukční historie klisny i hřebce.

Vyšetření reprodukčního aparátu

Mezi základní vyšetření reprodukčního aparátu patří posouzení anatomie zevního genitálu klisny (nejlépe v estru), rektální palpace a ultrasonografické vyšetření vaječníků a dělohy (někdy nutno opakovat v důsledku dynamických změn pohlavních orgánů během cyklu), palpace děložního krčku a vyšetření vaginy pomocí spekula. Další diagnostickou metodou je cytologické vyšetření děložního stěru a mikrobiologické vyšetření děložního výplachu. Mezi pokročilou diagnostiku patří přímé endoskopické vyšetření lumen dělohy, případně biopsie endometria.

Patologické nálezy a možné příčiny neplodnosti obecně

• Abnormální reprodukční cyklus v důsledku infekcí, vysokého věku, systémových chorob, špatné celkové kondice atd.
• Ascendentní infekce v důsledku nevhodného anatomického utváření perinea nebo chybějící vestibulovaginální řasy.
• Děložní tonus a folikulární vývoj na vaječnících vzájemně nekorelují, což může vypovídat o fibróze krčku, patologické náplni v děloze nebo dysfunkční činnosti ovarií.
• Cytologický nález endometritidy.
• Kultivační nález bakteriální infekce.
• Patologické změny v lumen vaginy (spekulum) nebo v lumen dělohy (endoskopie).
• Dysfunkce děložního krčku (palpace).

Konkrétní patologické nálezy, diagnóza a terapie

Anovulační folikul

Častá příčina infertility zejména u starších klisen nebo klisen s laminitidou, inzulinovou rezistencí či jinou metabolickou poruchou. Diagnóza je stanovena na základě ultrasonografického nálezu velkého folikulu (obvykle > 45 mm v průměru). Léčba sestává z aplikace prostaglandinu. Aplikace hCG či deslorelinu (agonisty GnRH) je zbytečná, jelikož folikul nereaguje na látky vyvolávající ovulaci. Recidiva během dalšího cyklu je častá.

Laktační anestrus

Problém se týká klisen žijících na severní polokouli, které porodily dříve než 1. dubna, a je spojen se změnami fotoperiody. Po vyloučení systémového onemocnění a endometritidy je možno přistoupit k aplikaci syntetických hormonů (sulpirid, eFSH, reserpin, domperidon). Prevence laktačního anestru spočívá ve vystavování klisny umělému osvětlení od 15. prosince po dobu 14,5 hodiny denně. 

Patologická náplň v děloze

Ke hromadění tekutiny v děloze dochází z více důvodů. Mezi možné příčiny patří narušená funkce děložního krčku, postkoitální endometritida, infekční endometritida, narušená funkce lymfatické drenáže aj. Evakuace náplně lze dosáhnout výplachem dělohy kombinovaným s aplikací látek, které stimulují kontraktilitu myometria. Oxytocin vyvolává silné kontrakce po dobu 30 minut ve fázi estru a do 48 hodin po ovulaci. Kloprostenol vyvolává mírnější kontrakce trvající až 5 hodin. Měl by být aplikován ve fázi estru a během 12 hodin po ovulaci, jelikož vyvolává předčasnou luteální regresi. Doporučuje se rovněž umožnit klisně pravidelný pohyb. Jednorázová dávka dexamethasonu (50 mg i. v.) v době připouštění snižuje tvorbu náplně v děloze a zvyšuje šanci zabřeznutí klisny.

Chronická infekční endometritida

Nejčastěji postihuje starší pluripary (> 12 let) a klisny s anatomickými abnormalitami vulvy nebo nedostatečným uzavřením děložního krčku. Léčba zahrnuje laváže dělohy první 2−3 dny, aplikace oxytocinu či kloprostenolu a dále aplikace intrauterinních antibiotik po dobu 3−7 dnů. U klisen s nevhodnou konformací vulvy je doporučeno provést navíc chirurgickou korekci. Intrauterinní aplikace antibiotik by měla být prováděna během estru, jelikož v průběhu progesteronové fáze cyklu bylo po antibiotické terapii pozorováno vytvoření bakteriální rezistence nebo mykotické přerůstání. Pokud je bakteriální endometritida potvrzena na základě mikrobiologické kultivace, lze antibiotika aplikovat jak celkově (7−10 dnů), tak intrauterinně. Nejčastější příčinou selhání terapie je mykotická infekce nebo chronická infekce gramnegativními typy bakterií. Terapie může být doplněna podáním imunomodulátorů (bakteriálních lyzátů) nebo irigací dělohy antiseptickými prostředky.

Výhody celkové aplikace antimikrobiálních látek jsou následující: 

• vyšší minimální inhibiční koncentrace (MIC),
• nižší riziko superinfekce, 
• minimalizace rizika iritace endometria,
• možnost aplikace v jakékoliv fázi cyklu,
• minimalizace rizika iatrogenního zanesení infekce ze zevních částí reprodukčních cest.

Závěr

Chronická neplodnost klisen vyžaduje v prvé řadě důkladné celkové a gynekologické vyšetření. Mnohdy je nutno vyšetření opakovat. Pohlavní orgány podléhají hormonálním změnám během různých fází cyklu, a tudíž i patologické nálezy mohou být detekovatelné pouze v určité fázi cyklu. Pokud ani opakované důkladné vyšetření neodhalí jasnou příčinu neplodnosti, je potřeba zaměřit pozornost na hřebce. 

(dewa) 

Zdroj: LeBlanc M. M. The chronically infertile mare. Proceedings of the 54^th annual convention of the American Association of Equine Practitioners, 2008 Dec 6–10, San Diego, California.