Transplantace prasečích orgánů: Co jsme se naučili od prvních příjemců?

Krátké přežití pacientů po xenotransplantaci

Richard Slayman, kterému byla letos v březnu jako prvnímu živému člověku voperována prasečí ledvina, 7. května zemřel. K úmrtí došlo dříve, než lékaři očekávali. Transplantovaná ledvina však den před pacientovou smrtí pracovala dobře, a podle vyjádření ošetřujících lékařů z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu tedy úmrtí s transplantací nesouviselo. Pacient trpěl městnavým srdečním selháním a dalšími komorbiditami.

Délka jeho přežití koresponduje se zkušenostmi s xenotransplantací srdce, po níž se první pacient transplantovaný v roce 2022 dožil 60 dní, zatímco druhý příjemce z roku 2023 zemřel po 40 dnech. Nadějné výsledky pozorované ve studiích s makaky, kteří po transplantaci prasečích ledvin přežívali déle než 1 rok, se zatím u lidí nepodařilo zopakovat.

Cenné zkušenosti

I přes relativně krátké přežití pacientů však tyto pilotní zákroky přinášejí naději kriticky nemocným. Lékaři se totiž při péči o příjemce prasečích orgánů naučili řadu postupů, ať už se jedná o důkladné testování použitých orgánů před zákrokem, či o medikaci, kterou je nutné příjemcům podávat.

Vědci také experimentují s různými technikami pro prevenci odmítnutí štěpu. Ledvina voperovaná Richardu Slaymanovi například obsahovala rekordních 69 genetických modifikací pro snížení rizika odmítnutí orgánu či infekce hostitele latentním virem z prasečího orgánu.

Jak zabránit odmítnutí?

Druhá a zatím poslední příjemkyně prasečí ledviny, 54letá Lisa Pisano, zároveň s ledvinou obdržela i prasečí brzlík, který měl „přesvědčit” její imunitní systém, že jde o její vlastní orgán, nikoliv prasečí. Pacientka kromě selhání ledvin trpí i srdečním selháním a týden před transplantací jí byla voperována mechanická srdeční pumpa.

Poskytnutá ledvina měla pouze 1 genetickou modifikaci, což by do budoucna značně usnadnilo produkci těchto štěpů. Prasečí ledvina transplantovaná v dubnu 2024 však musela být pacientce po 47 dnech od zákroku vyoperována, neboť byla poškozena nedostatečností krevního oběhu. Nejevila však žádné známky odmítnutí štěpu.

Zatím pouze použití ze soucitu

Všechny tyto xenotransplantace proběhly v rámci schválení takzvaného „použití ze soucitu“ (compassionate use) americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Zákroky tedy byly provedeny u pacientů ohrožených na životě, pro něž už neexistují jiné terapeutické možnosti. Takoví pacienti jsou samozřejmě v mnohem horším klinickém stavu než průměrný čekatel na klasickou transplantaci. V takovém případě je těžké posoudit, zda za krátkým přežitím nemocných stojí právě xenotransplantace, nebo spíše jejich celkově špatný zdravotní stav. Někteří vědci se proto snaží přesvědčit FDA k povolení klinických studií, které by umožnily systematické posouzení xenotransplantací.

Transplantace jater

Ze soucitu byla také vůbec poprvé transplantována žijícímu příjemci prasečí játra, a to 17. května 2024. Zákrok proběhl ve fakultní nemocnici Anchuejské univerzity v Číně, kde lékaři během 8 hodin odstranili 71letému pacientovi pravý jaterní lalok zasažený nádorem a namísto něj umístili asi půlkilová játra miniaturního prasete. Játra mají 10 genetických modifikací, z nichž 3 slouží pro prevenci odmítnutí štěpu a 7 pro expresi lidských proteinů.

Transplantovaná játra začala okamžitě po připojení ke krevnímu oběhu produkovat žluč a po 12 dnech od operace se jejich funkce jeví jako normální. Ošetřující lékaři doufají, že v průběhu času pacientův levý jaterní lalok doroste natolik, aby byl schopen zajistit plnou jaterní funkci. Prasečí játra by pak u tohoto pacienta, jemuž jinak nebylo možné nádor odstranit, posloužila jako přemosťovací léčba.

(este)

Zdroje:
1. Kozlov M. Pig-organ transplants: what three human recipients have taught scientists. Nature 2024; 629 (8014): 980–981, doi: 10.1038/d41586-024-01453-2.
2. Anand R. P., Layer J. V., Heja D. et al. Design and testing of a humanized porcine donor for xenotransplantation. Nature 2023; 622 (7982): 393–401, doi: 10.1038/s41586-023-06594-4.
3. Rabin R. C. Transplanted pig kidney is removed from patient. The New York Times, 2024 Jun 4. Dostupné na: www.nytimes.com/2024/06/04/health/kidney-transplant-pig-pisano.html
4. Mallapaty S. First pig-to-human liver transplant recipient ‘doing very well’. Nature 2024; 630 (8015): 18, doi: 10.1038/d41586-024-01613-4.