Top 5 závažných nežádoucích vedlejších účinků antibiotik ve veterinární medicíně − a doporučení pro praxi
Antibiotika (ATB) jsou často indikovanými léčivy v terapii rozmanitých infekčních onemocnění. Ve většině případů se při jejich užívání vyskytují mírné nežádoucí účinky jako například zvracení, nechutenství či průjem. Některé vedlejší účinky ATB jsou však poměrně závažné. Níže nabízíme stručný výčet 5 závažných nežádoucích účinků, na něž je třeba pamatovat ve veterinární medicíně, a několik souvisejících praktických doporučení.
1. Degenerace sítnice u koček po použití enrofloxacinu
Enrofloxacin může u koček způsobit akutní slepotu a degeneraci sítnice. Příčinou je geneticky podmíněná porucha transportu léků v hematoretinální bariéře, která vede k hromadění fluorochinolonů v sítnici a jejímu poškození. U většiny postižených koček bylo podáno > 5 mg/kg za 24 hodin, ale slepota byla popsána i u pacienta, který dostal 4,6 mg/kg. Mezi další rizikové faktory patří kromě dávky rovněž rychlá intravenózní infuze, vyšší věk pacienta (> 12 let) a snížená funkce ledvin.
Prvním příznakem degenerace sítnice bývá mydriáza, která je i majiteli snadno rozpoznatelná. Dalšími příznaky jsou zeslabení cév sítnice, zvýšená reflektivita tapetum lucidum a atrofie zrakového nervu. Slepota nemusí být trvalá, některé postižené kočky znovu vidí, jiné zůstanou trvale postižené.
Doporučení pro praxi: Fluorochinolony by tedy u koček měly být podávány pouze v případě pozitivní kultivace a stanovení citlivosti. Dále je nutné dodržovat přesné dávkování a nepřekročit dávku 5 mg/kg p.o. 1× za 24 hodin. Vyvarovat se je třeba intravenózního podávání enrofloxacinu. Doba léčby by měla být co nejkratší. Pokud je během léčby zaznamenána mydriáza, měla by být aplikace fluorochinolonů okamžitě přerušena a stav pacienta konzultován s veterinárním oftalmologem.
2. Imunitně zprostředkované reakce po podání potencovaných sulfonamidů
Sulfonamidy, včetně těch potencovaných, se běžně používají při léčbě kokcidiózy a dále jsou lékem první volby při bakteriální cystitidě. I běžně užívané dávky však mohou u psů vést k vzácným idiosynkratickým imunitním reakcím v důsledku opožděné přecitlivělosti zprostředkované T lymfocyty. Psi bývají postiženi častěji než kočky, částečně proto, že jim chybí metabolická cesta k eliminaci sulfonamidů. Více predisponováni jsou dobrmani, samojedi a miniaturní knírači, pravděpodobně kvůli alternativním metabolickým cestám.
Nejčastějšími příznaky jsou horečka, polyartropatie, akutní hepatopatie, trombocytopenie, neutropenie, hemolytická anémie, kožní změny, suchá keratokonjunktivitida, uveitida, a dokonce může nastat i smrt. U koček bývají často popisovány ulcerózní dermatitidy a mukokutánní vředy. Přežití u psů, kteří mají systémové příznaky, činí okolo 77 %. Imunitně zprostředkované reakce se obvykle objevují do 12 dní od zahájení terapie sulfonamidy (v rozmezí 5−36 dnů).
3. Striktury jícnu při užití doxycyklinu a klindamycinu
Striktury jícnu po podání doxycyklinu a klindamycinu jsou častěji popisovány u koček. Důvodem je, že tyto látky mají po rozpuštění nízké pH a při zadržení tablety v jícnu dochází k zánětu. Vzniklá ezofagitida potom může vyústit ve strikturu jícnu.
Klinickými příznaky jsou regurgitace, hypersalivace, dysfagie, dušení, dávení. Striktura jícnu může vzniknout několik dní až týdnů po zahájení léčby. Diagnóza se potvrzuje pomocí endoskopie jícnu.
Doporučení pro praxi: Doxycyklin a klindamycin by měly být kočkám podávány ideálně v tekuté formě. Při použití pevné lékové formy jsou vhodnější tablety než tobolky a po podání léku by měl pacient dostat bolus vody nebo krmiva.
4. Suprese kostní dřeně způsobená chloramfenikolem
Riziko aplastické anémie a suprese kostní dřeně u lidí jsou nejvýznamnějšími obavami při předepisování chloramfenikolu pro společenská zvířata. Žádný z těchto nežádoucích účinků se sice neočekává při manipulaci s chloramfenikolem, ale i tak je vhodné při manipulaci s léky používat ochranné rukavice a vyhnout se drcení tablet. Aplastická anémie způsobená chloramfenikolem se u psů ani koček nevyskytuje, ale v závislosti na dávce je možný reverzibilní útlum kostní dřeně, který je častěji pozorován u koček, jež dostávají tuto léčbu déle než 1 týden.
5. Neurotoxicita metronidazolu
Nejčastějšími příznaky neurotoxicity metronidazolu jsou vertikální nystagmus, ataxie, neschopnost chůze, paréza horního motorického neuronu, hypermetrie a zvracení. Symptomy se mohou projevit již u dříve běžně používaných dávek, a to v rozmezí 33−110 mg/kg 1× denně. První příznaky se nejčastěji objevují mezi 9. a 12. dnem léčby. Po ukončení léčby se stav většiny pacientů plně normalizuje.
Doporučení pro praxi: Pro urychlení rekonvalescence lze použít diazepam v dávce 0,43 mg/kg i.v. a následně 0,43 mg/kg p.o. každých 8 hodin po dobu 3 dnů. Dávka metronidazolu u psů by neměla překročit dávku 30 mg/kg 1× za 24 hodin. Při podávání metronidazolu 2× denně nebyl zjištěn žádný farmakologický přínos.
(kasa)
Zdroj: Gray M., Kukanich K. Top 5 severe adverse effects of antimicrobials. Clinician’s Brief, 2023 Jul. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/antimicrobials-severe-side-effects-cats-dogs
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Nové nadějné postupy v terapii hemangiosarkomu u psů získávají reálné kontury
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Jak na kolaps trachey u psů?
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Osteoartróza koček a její terapie pomocí monoklonálních protilátek