Proč kočky milují tuňáka? Odpověď dnes nabízí i molekulární biologie

Proč sladká a hořká chuť kočkám moc neříká?

Chuťové preference koček se výrazně liší od těch lidských. Známý je například jejich ambivalentní vztah k cukru, který je daný absencí genu pro vnímání sladké chuti. Předpokládá se, že kočky ztratily schopnost cítit sladkou chuť proto, že sacharidy nejsou pro jejich přežití důležité.  

Podobné je to i s receptory pro hořkou chuť. Kočky jich mají mnohem méně než lidé. Zřejmě je to opět dáno tím, že pro masožravce, jako je kočka, není rozpoznání hořké chuti příliš užitečné. Zatímco býložravci či všežravci jsou schopni vyhnout se některým jedovatým rostlinám na základě hořkosti, masožravci o rostliny obvykle nejeví zájem. 

Co podráždí kočičí chuťové pohárky? 

Pokud tedy kočky nemají funkční receptory pro sladkou chuť, reagují namísto toho na něco jiného? V lidském genomu jsou známé dva geny, které jsou exprimované v buňkách jazykových chuťových pohárků a spolupracují na vnímání chuti umami – Tas1r1 a Tas1r3. U koček byl doposud potvrzený Tas1r3, až nyní byla v chuťových pohárcích poprvé dokázaná přítomnost i druhého genu – Tas1r1.

Při bližším pohledu na proteiny kódované kočičími geny Tas1ra a Tas1r3 se ukázalo, že se od těch lidských podstatně liší. Vazebná místa pro kyselinu glutamovou a asparagovou, tedy aminokyseliny, které u lidí hrají největší roli ve vnímání chuti umami, jsou u koček zmutovaná. Na kočičí receptory se vážou nukleotidy, jež se běžně vyskytují v mase a kvasnicích. Aminokyseliny, jako jsou právě kyselina glutamová a asparagová, pak mohou mít zesilující efekt.  

Inosinmonofosfát a L-histidin v mase tuňáka − a co na to kočky?  

Tímto se vysvětluje, proč je právě tuňák kočkami tolik oblíbený. Obsahuje totiž nukleotid inosinmonofosfát, který má silnou afinitu k vazebnému místu pro umami. V mase tuňáka je ve vysoké koncentraci zastoupena i esenciální aminokyselina pro kočky, L-histidin, který zesiluje vnímání chuti umami.

Toto zjištění potvrdilo 25 koček, kterým byly nabídnuty misky s vodou obsahující různé koncentrace aminokyselin a nukleotidů a jako kontrola také čistá voda. Testované kočky dávaly přednost miskám s kombinacemi aminokyselin, jež nejvíce aktivovaly jejich receptory pro umami. Zdá se tedy, že tato chuť je klíčová pro konzumaci masa kočkovitými šelmami.  

Závěr − i pro praxi?

Doposud jsme věděli, že kočkovité šelmy jakožto masožravci milují masité a slané pokrmy. Díky objevu Tas1r1 a zjištěné mutaci je ovšem možné pozměnit složení krmiv a léčiv na molekulární úrovni. Výrobci tak mají možnost aplikovat tyto nové poznatky v praxi při přípravě krmiv i léčiv, jež budou cílovým kočičím konzumentům opravdu chutnat. 

(lexi) 

Zdroje:  
1. McGranej S., Gibbs M., Alvaro C. et al. Umami taste perception and preferences of the domestic cat (Felis catus), an obligate carnivore. Chem Senses 2023, 48: bjad026, doi: 10.1093/chemse/bjad026. 
2. Coffey D. Scientists finally figure out why cats are obsessed with tuna. Live Science, 2023 Sep 4. Dostupné na: www.livescience.com/animals/domestic-cats/scientists-finally-figure-out-why-cats-are-obsessed-with-tuna