Nové nadějné postupy v terapii hemangiosarkomu u psů získávají reálné kontury

Úvod

Efektivní léčba hemangiosarkomu je často velmi obtížná, terapeutické možnosti bývají spojené s vysokou morbiditou a paliativní léčba (např. radioterapie) vede pouze k marginálnímu zlepšení celkové doby přežití. Jen povrchové kožní HSA lze léčit pouze chirurgickou resekcí. Základem adjuvantní chemoterapie jsou antracyklinová chemoterapeutika, která přinášejí pouze mírné zlepšení přežití, avšak současně i riziko výskytu nežádoucích vedlejších účinků. Pokusy najít adjuvantní a/nebo alternativní modality systémové terapie (například metronomická chemoterapie⁵ či receptorové inhibitory tyrosinkináz), jež by prodloužily dobu přežití, zaznamenávají skutečné úspěchy spíše sporadicky. Stále se tak hledají další terapeutické možnosti, přičemž nejvíce se v současné době sází na imunoterapii.

Aktuální možnosti experimentální terapie

Propranolol a doxorubicin

První studie ukázaly, že propranolol, běžně používaný k léčbě srdečních onemocnění, může v laboratorních podmínkách zabíjet buňky hemangiosarkomu. Toto léčivo bylo efektivní i při redukci progrese onemocnění a prodlužování doby přežití u lidí s angiosarkomem, který je velmi podobný psímu hemangiosarkomu, účinné bylo rovněž při léčbě dětí s nezhoubným hemangiomem. 

Rapamycin

Rapamycin je imunosupresivum vykazující významnou protinádorovou aktivitu. Byl schválen pro použití u lidí s nádorovým onemocněním v rámci několika indikací. Sporadická aktivita rapamycinu byla objevena i u psího hemangiosarkomu a dalších typů nádorových onemocnění, aktivita však byla nepředvídatelná. Až genomová analýza nádorů odhalila přítomnost několika genotypů, z nichž každý může být jedinečně citlivý na rapamycin. Na základě uváděné snášenlivosti u psů (samostatně i v kombinaci s chemoterapií) se tak zkouší, zda rapamycin může zlepšit výsledky léčby psů s nádorovým onemocněním.

Vakcína Yale EGFR/HER2 

U několika typů nádorů u lidí i psů byla zjištěna nadměrná exprese proteinů známých jako receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR) a receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (HER2). Psi s nádory spojenými s EGFR jsou tak imunizováni vakcínou s peptidem EGFR/HER2. Podle dostupných pilotních studií se u takto očkovaných psů vytvořily protilátky proti EGFR/HER2, anti-EGFR protilátky a T buňky infiltrující nádory.³ U vakcinovaných psů s osteosarkomem následně došlo k regresi nádoru a prodloužení doby přežití. V současné době probíhají klinické studie vakcíny pro 3 druhy nádorových onemocnění u psů: osteosarkom, hemangiosarkom a karcinom z přechodných buněk.⁴

Terapie CAR-T u solidních nádorů

Geneticky modifikované imunitní buňky (konkrétně T buňky s chimérickým antigenním receptorem − CAR-T) byly vytvořeny pro specifické rozpoznávání a likvidaci nádorových buněk, jež exprimují specifický povrchový protein zvaný B7H3, po intravenózní infuzi psům se spontánním nádorovým onemocněním. Terapie CAR-T se setkala s velkým úspěchem u lidských nádorových onemocnění krve, nikoli však u solidních nádorů (u lidí ani u psů). V současné době probíhají studie i u psů.

Imunocidin

Imunocidin, stimulující imunitní systém pomocí účinných látek sestávajících z nepatogenní frakce buněčné stěny bakterií Mycobacterium phlei a nukleové kyseliny, je plně schválen v USA a Kanadě pro intratumorální léčbu smíšených nádorů mléčné žlázy a adenokarcinomu mléčné žlázy u psů.⁶ Tato terapie by mohla pomoci psům s různými typy nádorových onemocnění včetně osteosarkomu, karcinomu z přechodných buněk, lymfomu a hemangiosarkomu. Bylo publikováno několik případových studií popisujících léčebné úspěchy. 

Individualizované vakcíny

Autologní tkáňové vakcíny se skládají z buněk odebraných přímo z pacientova nádoru, a obsahují tak jedinečný profil nádorových antigenů (TAA) v plné heterogenitě pro konkrétní případ. Podle výsledků jedné z klinických studií je taková vakcína schopna zvýšit regulaci hlavního histokompatibilního komplexu třídy II (MHC-II) a membránovéh proteinu CD80 v kultivovaných psích buňkách odvozených od monocytů, a zlepšit tak imunitní odpověď a dobu přežití u psů s metastazujícím HSA (stadium III) ve srovnání s pouhou chirurgickou léčbou. Psi léčení autologní protinádorovou vakcínou měli podobnou dobu přežití jako psi dostávající chemoterapii v maximální tolerované dávce bez pozorovaných nežádoucích příhod. Autologní vakcína představuje účinnou formu individualizované imunoterapie, jež je atraktivní možností pro majitele psů, kteří nechtějí volit adjuvantní chemoterapii HSA.⁷

(kata)

Zdroje:
1. Fan T. M. Canine hemangiosarcoma. Clinician's Brief, 2020. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/canine-hemangiosarcoma
2. Maeda M. Treatments for dogs with hemangiosarcoma. Canine Cancer Alliance, 2013. Dostupné na: www.ccralliance.org/post/experimental-therapies-for-dogs-with-hemangiosarcoma
3. Doyle H. A., Gee R. J., Masters T. D. et al. Vaccine-induced ErbB (EGFR/HER2)-specific immunity in spontaneous canine cancer. Transl Oncol 2021;14 (11): 101205, doi: 10.1016/j.tranon.2021.101205.
4. Locklear M. Novel cancer vaccine offers new hope for dogs − and those who love them. Yale University, 2024 Mar 5. Dostupné na: https://news.yale.edu/2024/03/05/novel-cancer-vaccine-offers-new-hope-dogs-and-those-who-love-them
5. Chaikin P., Welihozkiy A. Hemangiosarcoma in a dog: unusual presentation and increased survival using a complementary/holistic approach combined with metronomic chemotherapy. Case Rep Vet Med 2018 Feb 5; 2018: 6160980, doi: 10.1155/2018/6160980.
6. Immunocidine. NovaVive. Dostupné na: http://novavive.ca/product/U.S.A./immunocidin-canine
7. Lucroy M. D., Clauson R. M., Suckow M. A. et al. Evaluation of an autologous cancer vaccine for the treatment of metastatic canine hemangiosarcoma: a preliminary study. BMC Vet Res 2020; 16 (1): 447, doi: 10.1186/s12917-020-02675-y.
8. Crossley R. A., Matz A., Dew T. et al. Safety evaluation of autologous tissue vaccine cancer immunotherapy in a canine model. Anticancer Research 2019; 39: 1699−1703, doi: 10.21873/anticanres.13275.