Jak zvládnout průjem u kotěte
U koťat trpících průjmem se projevuje široké spektrum klinických příznaků – od mírných, spontánně ustupujících až po těžké, život ohrožující komplikace, jako je dehydratace, sepse a gastrointestinální krvácení.
Úvod
Závažnost klinických příznaků závisí na příčině vyvolávající průjem, jakož i na věku, imunitním statusu a přítomnosti souběžně probíhajícího onemocnění, jako je infekce FeLV/FIV.
Mezi nejdůležitější příčiny průjmu u koťat patří dietní chyby, infekce, infestace parazity a intoxikace. U akutního, spontánně ustupujícího průjmu je náročné (a mnohdy nemožné) určit přesnou příčinu. Postupné vylučování diferenciálních diagnóz u těžších a chronických případů veterinárnímu lékaři umožní určit vhodnou a efektivní strategii léčby.
Diagnostika
Parazitární příčiny zahrnují infekci protozoárními patogeny: Giardia, Tritrichomonas foetus a Cryptosporidium parvum. Giardióza může být léčena levně a bez vedlejších účinků fenbendazolem (50 mg/kg 5−7 dní). Terapie je opodstatněná i u negativních koťat vzhledem k nízké pozitivní prediktivní hodnotě diagnostických testů (flotace, SNAP test, ELISA). Léčba tritrichomoniázy není známá, u většiny koček dochází k remisi klinických příznaků, ale může to trvat až 2 roky. Kryptosporidióza má často krátký průběh a ustoupí spontánně.
Ostatní infekční příčiny, jako kočičí panleukopenie a koronaviróza, jsou důležité u velmi mladých a nevakcinovaných koťat. Neutropenie u kotěte s průjmem indikuje k vyšetření na panleukopenii (použít můžeme test na psí parvovirus). Léčba je nespecifická a podpůrná.
Dietní chyby odhalíme na základě anamnézy a klinickou odpovědí na změnu krmení. Zvracení je převládajícím příznakem mechanické obstrukce cizím tělesem nebo intususcepce.
Léčba
Akutní a ojedinělá epizoda průjmu nevyžaduje terapeutickou intervenci, avšak v některých případech je indikovaná podpůrná léčba:
- infuzní terapie – intravenózní, subkutánní,
- ochrana gastrointestinální sliznice – famotidin, sukralfát,
- antiemetika – metoklopramid, maropitant,
- antibiotická terapie – v případech imunosuprese, sepse, poškození slizniční bariéry a gastrointestinálního krvácení,
- dietní opatření – vlhká potrava, teplá voda, resp. vývar, lehce stravitelná,
- rutinní odčervení – fenbendazol,
Těžší a chronické případy
Těžší, nereagující a/nebo chronické případy (trvající > 14 dní) vyžadují kompletní diagnostiku (vyšetření krevního obrazu, biochemického profilu včetně žlučových kyselin, test na FeLV/FIV, TLI, folát, vitamin B12, ultrazvuk) a následně vypracování specifického terapeutického plánu. Pokud není možné, např. z důvodu finanční situace majitele, provést další diagnostiku, můžeme na základě empirických zkušeností:
- zopakovat léčbu fenbendazolem,
- upravit dietu (hypoalergenní, s vyšším obsahem vlákniny / psyllium),
- doplnit kobalamin, prebiotika/probiotika, omega-3 mastné kyseliny.
(zaru)
Zdroj: Craven M. Management of kitten diarrhea. Clinician’s brief 2010 Aug; 59−63. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/management-kitten-diarrhea
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Nové nadějné postupy v terapii hemangiosarkomu u psů získávají reálné kontury
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Jak na kolaps trachey u psů?
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Osteoartróza koček a její terapie pomocí monoklonálních protilátek