Domácí zvířata jako nedílná součást duševního zdraví během lockdownu

Metodika a průběh studie

Retrospektivní studie se zkříženým designem se zúčastnilo celkem 5926 respondentů starších 18 let, z nichž 89,8 % vlastnilo alespoň 1 domácí zvíře. Pro účely studie byl navržen dotazník, který sledoval parametry spojené s duševním zdravím, pocity samoty, vazbami a interakcemi lidí a zvířat. Škála CCA (Comfort from Companion Animals Scale) slouží jako nástroj k posouzení vazby člověka a zvířete a blízkosti mezi nimi. Duševní zdraví bylo hodnoceno pomocí škály MHI–5, duševní pohoda pomocí škály SWEMWBS (The Short Warwick Edinburgh Mental Wellbeing Scale) a osamělost pomocí škály osamělosti UCLA.

Nábor dobrovolníků probíhal v akademickém sektoru a nevládních organizacích a asociacích, včetně charit, které se zabývají dobrými životními podmínkami zvířat, na sociálních sítích a v jiných mediích. Studie byla zahájena 16. dubna, 4 týdny po uplatnění striktních pravidel sociálního distancování a izolace ve Velké Británii, a byla ukončena 31. května, kdy došlo k opětovnému rozvolnění přísných pravidel. Veškerá získaná data byla zpracovaná pomocí analýzy rozptylu (ANOVA).

Výsledná zjištění

Síla vazby člověk − zvíře a jejich interakce

Nejčastějšími mazlíčky byli kočky a psi, následovaní malými hlodavci a rybičkami. Síla vazby mezi majiteli a jejich zvířaty byla vyšší u lidí, kteří na začátku studie uváděli nižší skóre výsledků souvisejících s duševním zdravím, tzn. u těch, kteří na tom byli na začátku sledování psychicky hůře a více se emočně vázali na své mazlíčky. Podle výsledků studie se síla emocionálního pouta mezi lidmi a zvířaty různého druhu statisticky nelišila. V pozorované kohortě tak byla sledovaná průměrně stejná emoční blízkost mezi člověkem a jeho morčetem jako člověkem a jeho psem.

Interakce s jinými zvířaty než domácími mazlíčky

Nejoblíbenější interakcí se zvířaty mimo domácí mazlíčky bylo pozorování ptáků. Téměř 55 % respondentů uvedlo, že v zahradě pozorovali a krmili ptáky. 39,5 % respondentů uvedlo pozorování divoké zvěře v přírodě, 28 % uvedlo pozorování a krmení jiných divokých zvířat v zahradě, 13,9 % návštěvu a pozorování zvířat na farmě blízké domovu, 11,8 % sledovalo život divokých zvířat prostřednictvím on-line webkamer.

Mazlíčci jako zdroj i nárazník stresu

Vlastnictví a společnost domácího mazlíčka může na člověka působit příznivě jako psychický nárazník proti stresu spojeného s lockdownem. U majitelů zvířat byl pozorovaný menší pokles v hodnotách odpovídajících duševnímu zdraví (b = 0,267; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,079−0,455; p = 0,005) i pocitům osamělosti (b = −0,302; 95% CI −0,461 až – 0,144; p = 0,001).

Vliv domácích mazlíčků na každodenní život

86,5 % respondentů uvedlo, že jim zvířata pomáhají lépe zvládat emoční vypětí v nastalé situaci způsobené onemocněním COVID-19. 72,5 % respondentů udržují domácí mazlíčci fit a aktivní. 94,9 % účastníků si neumělo představit život bez svých mazlíčků a 94,4 % uvedlo jejich pozitivní vliv na svou rodinu. Pouze 5,2 % uvedlo domácí zvířata jako aktuální zdroj problémů v rodině.

Starost o zvířata

67,6 % (n = 3599) majitelů zvířat vyjádřilo obavy spojené s restrikcemi spojenými s omezením šíření COVID-19, jako je uzavření zařízení veterinární péče (40,8 %; n = 2171) nebo omezení pohybu zvířat během lockdownu (21,7 %; n = 1155). Majitelé se také strachovali o to, kdo by se staral o jejich mazlíčka v případě onemocnění, které by jim znemožnilo se o ně postarat (22 %; n = 1173).

Závěr

Většina účastníků studie považovala svá domácí zvířata za zdroj značné psychické podpory a posílení duševního zdraví během období lockdownu. Zároveň je však pro ně také důležité, aby byli i v časech pandemie schopni zaopatřit případné potřeby svých mazlíčků, jakými jsou například veterinární péče, pravidelný pohyb a zajištění kvalitní stravy. Nenaplnění potřeb by mohlo vést k frustraci nejen domácích mazlíčků, ale také jejich majitelů, a dále tak prohlubovat stres zažívaný v již tak náročném období restrikcí.

(lexi)

Zdroj: Ratschen E., Shoesmith E., Shabab L. et al. Human-animal relationship and interactions during the Covid-19 lockdown phase in the UK: investigating links with mental health and loneliness. PLOS One 2020 Sep 25; 15 (9): e0239397, doi: 10.1371/journal.pone.0239397.