Urolitiáza psů a koček − faktory výživy a pitného režimu

Patofyziologie a faktory rozvoje urolitiázy

Formování krystalů a kamenů je silně propojené s celkovým metabolismem a s kvalitou i složením moči. Je popsáno několik faktorů, včetně genetické predispozice, které přispívají k tvorbě močových kamenů. Diagnostika a pochopení potenciálních spouštěcích faktorů je zásadní pro volbu terapeutické strategie i následnou péči o pacienta a prevenci recidiv. Urolity jsou tvořeny z 90−98 % z anorganické složky (minerálů), zbylých 2−10 % tvoří složka organická. 

Faktory podílející se na vzniku urolitů:

1. Vysoký příjem bílkovin a minerálů vede ke zvýšené koncentraci moči a zvyšuje riziko krystalizace.
2. Snížený příjem vody vede ke zvýšené koncentraci moči a zvyšuje riziko tvorby krystalů.
3. Bakteriální infekce a záněty močových cest souvisejí se změnami ve složení moči (zejména pH) a mohou rovněž zvyšovat riziko precipitace krystalů.
4. Složení vody a potravy, množství a poměr přijatých minerálů ve vodě a v krmivu ovlivňuje složení moči.
5. Frekvence močení a poruchy vyprazdňování moči, respektive doba, po kterou moč stagnuje v močovém měchýři, rovněž mohou podporovat krystalizaci.
6. Iatrogenní příčiny (podávání léků).
7. Onemocnění související s poruchou celkového metabolismu, často vrozená (portosystémové shunty, cystinurie).
8. Genetická predispozice (dalmatini, knírači, teriéři).
9. Obezita.

Potravní chování a pitný režim koček

Kočky jsou velmi často postiženy syndromem FLUTD (feline lower urinary tract disorders). Jedná se o soubor onemocnění, jehož součástí je i formování urolitů. Predispozice koček k onemocnění ledvin a močového systému je vysoká, kočky navíc přirozeně vykazují tendenci k nízkému příjmu vody. Předmětem aktuálních výzkumů je proto popsat, do jaké míry toto chování může souviset s rozvojem onemocnění vylučovací soustavy, a zároveň navrhnout možnosti řešení. 

Ze studií a dotazníkových šetření vyplynulo několik zjištění a doporučení, jejichž cílem je podpořit příjem vody, snížit faktory vedoucí k vysoké koncentraci moči, a tím zabránit rozvoji urolitiázy:

1. Zdá se, že kočky upřednostňují více zdrojů pro příjem vody, proto se doporučuje mít více než jednu misku v domácnosti.
2. Velikost misky může ovlivnit celkový denní příjem vody. Kočky pravděpodobně preferují spíše menší misky o průměru < 15 cm.
3. Misku s vodou je doporučováno umístit dále od misky s krmením. Oddělení místa pro krmení a napájení se pro kočku jeví jako přirozenější. 
4. Zajímavým zjištěním vyplývajícím z dotazníku, kterého se účastnilo 549 majitelů koček, bylo, že tolik populární fontánky pro kočky jsou velmi individuální záležitostí a většina koček preferuje spíše misku než fontánku. 
5. Pokud je voda z kohoutku silně chlorovaná, je vhodné ji filtrovat. Pokud je potřeba podpořit pitný režim, lze vodu ochutit (například vývarem nebo šťávou z rybí konzervy). 
6. Typické doporučení ohledně množství přijaté vody je 50 ml/kg/den, což je 200−250 ml pro kočku o hmotnosti 4−5 kg na den.
7. Přirozená skladba potravy koček (kořist v podobě hlodavců, ptáků či ryb) obsahuje vysoký podíl vody a dokáže pokrýt až ze 70 % denní požadavky na příjem vody.
8. Pokud kočka přijme doporučenou denní dávku 250−300 g potravy s vysokým podílem vody (80 %), může být množství přijaté vody pokryto čistě z krmiva.
9. Komerční granulované krmivo obsahuje maximálně 10 % vody, kočky proto musejí přijímat vodu skrze pitný režim. Studie však neprokázaly přímý vliv granulovaného krmiva na rozvoj urolitiázy a onemocnění ledvin.

Prevence

(dewa)

Zdroje:
1. Handl S., Fritz J. The water requirements and drinking habits of cats. Royal Canin, 2018. Dostupné na: https://vetfocus.royalcanin.com/en/scientific/the-water-requirements-and-drinking-habits-of-cats
2. Urinary stones. American College of Veterinary Surgeons, 2024. Dostupné na: www.acvs.org/small-animal/urinary-stones
3. Brown S. A. Urolithiasis in small animals. MSD Veterinary Manual, 2013.