Monitorování intersticiální glukózy u psů s diabetem
Diabetes mellitus je časté endokrinní onemocnění psů a koček. Pro adekvátně nastavenou terapii je nutné znát glykemickou křivku, která je odrazem účinnosti zvolené terapie. Jednou z moderních kontrolních metod je systém pro nepřetržité měření koncentrace glukózy v intersticiální tekutině (FGMS).
Úvod
Měření glykémie za účelem stanovení glykemické křivky se provádí opakovaně před jídlem a po něm a dále po podání inzulinu. Výsledky jsou následně znázorněny graficky. Kvůli častému odběru krve jsou tato měření obvykle realizována v průběhu hospitalizace pacienta, a to minimálně po dobu 10−12 hod. Právě pro nutnost hospitalizace je snahou najít jiné metody pro kontinuální měření glykémie v domácím prostředí.
V humánní medicíně byl vyvinut systém pro nepřetržité měření koncentrace glukózy v intersticiální tekutině, tzv. FGMS (Flash Glucose Monitoring System). Je využíván podkožní senzor, který v pravidelných intervalech měří hladinu glukózy po dobu 14 dnů. Jeho úspěšné použití ve veterinární medicíně bylo ověřeno již několika studiemi. Tento článek shrnuje konkrétní poznatky ze dvou studií, provedených italskou a japonskou veterinární univerzitou.
Monitorovací systém a princip jeho fungování
Jedním ze zástupců FGMS je například FreeStyle Libre, který je dostupný i v České republice. Monitorovací systém se skládá z podkožního senzoru, který je schopen měřit koncentraci intersticiální glukózy každých 15 minut po dobu 14 dnů, a dále čtečky, jež data analyzuje. Čidlo má kruhový tvar 35 × 5 mm, ze středové části vystupuje tenký jehlovitý katétr, který se zavádí subkutánně. Aktivace probíhá přidržením čtečky. Senzor začíná automaticky měřit hodinu po jeho spuštění. Princip měření spočívá v detekci elektrického proudu, který je generován aktivací enzymu glukózooxidázy, přímo úměrně koncentraci glukózy. Detekční rozmezí je 2,2−27,8 mmol/l, při hodnotách mimo toto rozmezí přístroj zobrazí „LO“ nebo „HI“.
Aplikace senzoru
Aplikace probíhá sterilně na oholenou kůži (cca 5 × 5 cm) pomocí přiloženého aplikátoru a ke kůži je připevněn lepicí páskou. Samotná aplikace je bezbolestná, snadná a psy v obou citovaných studiích dobře tolerovaná. Místo aplikace je třeba zvolit na základě hmotnosti a postavy psa. V dostupných zdrojích byla používána oblast krku, beder či zad.
Komplikace a nežádoucí účinky
U menších váhových kategorií může být, kvůli prevenci pohybu senzoru a možnosti ohnutí jehly, problém s volbou vhodného místa pro aplikaci. Je možné, že i tloušťka kůže může ovlivnit fungování senzoru. Častou nežádoucí příhodou byl erytém v okolí aplikace senzoru, který pravděpodobně způsobila lepicí páska, nicméně u všech postižených pacientů spontánně vymizel do 24 hodin. Podobné kožní léze jsou pozorovány i u lidských pacientů.
Přesnost měření pomocí senzoru
V obou studiích byla pro ověření hodnot odebírána i venózní krev a stanovována glykémie pomocí biochemického analyzátoru nebo glukometru v rámci hospitalizace na začátku studie. Dále probíhalo měření pomocí senzoru v domácím prostředí a kontrolní odběry krve na klinikách. Koncentrace glukózy v intersticiálním prostoru a v krvi spolu v obou studiích velmi dobře korelovaly a nebyl mezi nimi nalezen signifikantní rozdíl. U jednoho pacienta dokonce došlo na základě dat ze senzoru k úpravě terapie a rychlejší stabilizaci.
Do jedné ze studií byli zařazeni i psi s jinými zdravotními komplikacemi (např. pankreatitida), a výsledky ovlivněny nebyly. Problémy v měření mohou nastat při vysokých hladinách glukózy v krvi (> 27,8 mmol/l), které jsou u psů zvláště v počátcích léčby poměrně časté. Dále je při stavech hypoglykémie měření zatíženo větší chybou a pod hodnotou 2,2 mmol/l senzor neměří vůbec.
Závěr
Z obou studií i dalších zdrojů vyplývá dobrá využitelnost senzoru ve veterinární medicíně. Možnost kontinuálního měření glukózy by u mnoha pacientů urychlila jejich stabilizaci a zlepšila kvalitu života. Další výhodou podkožního senzoru je především snadná a dobře tolerovaná aplikace. Je však nutné provést další studie, jež by se zabývaly především detekcí stavů hypoglykémie a standardizováním místa aplikace senzoru.
(kasa)
Zdroje:
1. Tamamoto T., Kumano M., Igarashi H., Yonezawa T. Clinical usefulness of flash glucose monitoring system in dogs with diabetes mellitus, research article. J Vet Sci Med Diagn 2019 Sep 5; 8 (3).
2. Corradini S., Pilosio B., Dondi F. et al. Accuracy of a flash glucose monitoring system in diabetic dogs. J Vet Intern Med 2016; 30 (4): 983–988, doi: 10.1111/jvim.14355.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.