Kazuistika: Rekurentní hematurie u psa

Diagnostický postup

Anamnéza

Poslední 2 roky měla pacientka 5 či 6 epizod silné hematurie trvající vždy 3–5 dnů. Během těchto epizod neměla žádné jiné obtíže. Hematologický a biochemický rozbor na základě odběru při posledních obtížích byl bez patologického nálezu. Také rtg dutiny břišní neodhalil žádnou příčinu. Vyšetření moči při 2 hematurických epizodách odhalilo specifickou hmotnost 1,050, pH 8, hematurii (10–50 erytrocytů/zorné pole, 2–3 leukocyty/zorné pole), proteinurii (1–2 křížky) a struvitovou krystalurii. Nebyla zaznamenána polakisurie či strangurie. V sedimentu se nenacházely ani žádné bakterie. Kultivace pořízená během dvou epizod hematurie vyšla negativně.

Během těchto 2 let byla pacientka empiricky léčena několika druhy antibiotik (amoxicilin, amoxicilin-klavulanát, marbofloxacin) pro podezření na infekci močového traktu. Je očkovaná a pravidelně odčervovaná.

Klinické vyšetření

Výsledek klinického vyšetření byl bez jakéhokoliv patologického nálezu.

USG dutiny břišní a cystoskopie

Při ultrasonografickém vyšetření dutiny břišní byla objevena mírně zesílená stěna na kranioventrální straně močového měchýře (MM) s 6mm nepravidelnou polypoidní nehomogenní masou zasahující do lumen močového měchýře.

Cystoskopie ukázala nepravidelnou masu na kranioventrální stěně s oblastí ulcerace a fibrózní částí vyčnívající do lumen. Aerobní a mykoplazmové kultury ze stěny MM byly negativní. Histopatologické vyšetření odhalilo lymfocytovou cystitidu.

Diagnóza

Byla stanovena diagnóza polypoidní cystitidy.

Terapie

Pacientce byl nasazen enrofloxacin (10 mg/kg 1× denně) na 5 dnů před obdržením výsledků kultivace a také meloxikam v dávce 0,1 mg/kg 1× denně na 30 dnů pro léčbu předpokládané polypoidní cystitidy.

Po léčbě meloxikamem došlo ke kompletnímu vymizení masy v MM. Pacientka byla následující 3 roky bez dalších klinických příznaků.

Diskuse a závěr

Polypoidní cystitida je méně časté onemocnění psů charakteristické proliferací mukózy MM, která může způsobit zesílení stěny měchýře a tvorbu papilárních útvarů a polypů zasahujících do jeho lumen. Tyto léze jsou nejčastěji lokalizované na kranioventrální stěně. Hlavní diferenciální diagnózou pro masu v MM je maligní neoplazie (např. karcinom přechodného epitelu – ten je ovšem lokalizován nejčastěji na trigonu MM). Polypy jsou často ulcerované, což může vést k hematurii. Klinickými příznaky jsou hematurie, strangurie a polakisurie. Nemoc se častěji vyskytuje u fen. Nejčastější problém u těchto pacientů představuje hematurie a/nebo rekurentní infekce močového traktu.

Příčina polypoidní cystitidy u psů zůstává neznámá, ačkoliv se předpokládá, že chronický zánět MM způsobuje proliferativní změny tkáně, stejně tak jako chronické infekce či močové kameny.

Diagnóza polypoidní cystitidy je založena na lokalizaci léze a histopatologickém vyšetření. Bioptické vzorky lze odebrat pomocí cystoskopie nebo chirurgicky.

Terapie je zaměřená na odstranění vyvolávajícího zdroje zánětu a zánětu samotného, potenciálně lze provést chirurgické odstranění polypu. K potlačení infekce by také měla být nasazena antimikrobiotická terapie založená na výsledcích kultivace a stanovení citlivosti. Nesteroidní antirevmatika (NSAIDs) mohou redukovat zánět močového měchýře.

(hap)

Zdroj: Galemore E., Labato M. A. Recurrent hematuria in a dog. Clinician‘s Brief 2016 Dec. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/recurrent-hematuria-dog