Kazuistika: Atrioventrikulární blok III. stupně a kolaps u koně s eozinofilní myokarditidou

Atrioventrikulární blok III. stupně (AVB) a primární myokarditida nejsou u koní běžným nálezem. V následující kazuistice byl kůň předveden kvůli akutnímu kolapsu v klidu, bez zátěže. Vyšetřením byly zjištěny mnohočetné srdeční arytmie, zejména AVB III. stupně. U pacienta byla diagnostikována eozinofilní myokarditida, což je vzácná forma, která dříve u koní nebyla hlášena.

Anamnéza

Jedenáctiletá 473 kg vážící kobyla plemene quarter horse měla během 16 hodin několik kolapsů s akutním nástupem bez viditelných varovných signálů. Počáteční léčba terénního veterinárního lékaře se skládala z flunixin-megluminu (1,1 mg/kg i. v.) a dexamethasonu (0,1 mg/kg i. v.). Kůň byl vakcinován proti východní a západní koňské encefalitidě, tetanu, západonilské horečce, influenze, herpesviru a vzteklině a neměl žádnou předchozí relevantní zdravotní anamnézu. Žil na pastvinách s jinými koňmi, kteří byli bez příznaků, měl volný přístup k senu a dostával 1,8 kg ovsa denně. Pravidelně užíval antiparazitika podle rotačního plánu a žádné jiné léky mu podávány nebyly. V předchozích 2 týdnech byl jezděn bez známek pohybové intolerance.

Diagnostika

Během fyzikálního vyšetření byla klisna klidná a pozorná, tělesná kondice vyjádřená na stupnici činila 6/9, rektální teplota 37,3 °C a dechová frekvence 16 dechů/min. Auskultace srdce identifikovala dva simultánní, ale disociované srdeční rytmy: hlasitější pravidelný komorový rytmus 16–20 tepů/min a tišší pravidelný síňový rytmus 60–70 tepů/min. Periferní pulz byl slabý, slabý jugulární pulz byl zřejmý oboustranně uprostřed délky krku s hlavou v neutrální poloze a jugulární plnění bylo pomalé. Zjištěna byla oboustranná mydriáza.

Laboratorní abnormality zahrnovaly leukocytózu v důsledku neutrofilie, mírnou hyperfibrinogenemii, hyperglykémii, hyponatremii, hypochloremii a azotemii. Srdeční troponin I byl zvýšený.

EKG vyšetření identifikovalo III. stupeň AVB s náhradním junkčním rytmem. Kontinuální monitor EKG s radiotelemetrií zaznamenal v průběhu 4 hodin perzistentní AVB III. stupně s komorovou asystolií v trvání až 24 sekund. Zkrácený echokardiogram odhalil mírný stupeň dilatace pravé komory a síní a v perikardu bylo malé množství efuze. Myokard a interventrikulární septum byly ztenčené. Dopplerovská echokardiografie odhalila malou až střední diastolickou trikuspidální regurgitaci.

Pacientka měla příznaky systémové hypoperfuze následkem bradyarytmie, která pravděpodobně vedla ke špatnému srdečnímu výdeji, cerebrální ischemii, synkopálním epizodám a bilaterální mydriáze a azotemii. Neměla periferní eozinofilii ani jiná eozinofilní onemocnění a nedostávala léky spojované s vývojem eozinofilní myokarditidy u lidí.

Terapie

Po podání atropinu (0,015 mg/kg i. v.) nebyla zaznamenána žádná změna rytmu. Pro léčbu potenciálního zánětu myokardu byl podáván dexamethason (0,1 mg/kg i. v.). Definitivní léčba AVB vyžaduje implantaci kardiostimulátoru. Majitel zvolil eutanazii koně.

Post mortem se ověřovala přítomnost monenzinu v obsahu žaludku a v játrech. Byly provedeny testy na Borrelia burgdorferi, Toxoplasma gondii, Neospora hughesi, vše s negativním výsledkem. Testy na Sarcocystis neurona identifikovaly slabý titr 1 : 250. Flotací trusu byla nalezena vajíčka strongylidního typu, migrace parazitů nebyla prokázána.

Diskuse a závěr

Včasná diagnóza myokarditidy u koní zůstává obtížná. Diagnóza vychází z anamnézy, fyzikálního vyšetření, echokardiografie, EKG a případně koncentrace srdečního troponinu I. Post mortem byla histologicky diagnostikována eozinofilní myokarditida s lymfocytovou složkou v pravé a levé komoře a v interventrikulárním septu. V tomto případě ani přes rozsáhlé testování nebylo možné identifikovat etiologické agens nebo vyvolávající alergen. Eozinofilní myokarditida u člověka je nejčastěji způsobena hypersenzitivitou nebo alergickými reakcemi.

(rej)

Zdroj: Luethy D., Slack J., Kraus M. S. et al. Third-degree atrioventricular block and collapse associated with eosinophilic myocarditis in a horse. J Vet Intern Med 2017 May; 31 (3): 884–889, doi: 10.1111/jvim.14682.