Hyperexcitabilita u mopse: případ lékové interakce

Anamnéza

Na pohotovost byla předvedena 12letá kastrovaná fenka mopse o hmotnosti 9,6 kg s akutním nástupem neklidu a hyperexcitability, epizodou třesu a několik dní trvající polyurií/polydipsií. Anamnéza uvádí kašel v důsledku chronické bronchitidy a na základě aktuálních radiologických nálezů byla diagnostikována pneumonie. V průběhu předchozího týdne byla zahájena terapie prednisonem v dávce 2,5 mg 1× denně (0,26 mg/kg) a enrofloxacinem v dávce 136 mg 1× denně (14,16 mg/kg). Již několik měsíců je fena léčena teofylinem 100 mg 2× denně (10,4 mg/kg).

Vyšetření

Pacientka byla při klinickém vyšetření čilá a bázlivá, měla mírnou nadváhu, byla dobře hydratovaná, rektální teplota činila 37,7 °C, sliznice byly růžové a vlhké. Srdeční frekvence byla zvýšená (160/min) s pravidelným, silným a synchronním pulzem. Pacientka hyperventilovala a při auskultaci hrudníku byly slyšitelné šelesty z horních dýchacích cest. Srdeční šelest nebyl zjištěn. Rektální vyšetření, palpace břicha, vyšetření hlavových nervů a propriocepce byly v normě. Systolický tlak měl hodnotu 190 mmHg.

Krevní obraz ukázal mírný vzestup segmentovaných neutrofilů a mírnou trombocytózu, biochemické vyšetření odhalilo mírné zvýšení ALT a výrazné zvýšení ALP. Rtg. vyšetření hrudníku ukázalo fokální intersticiální až alveolární postižení v pravém středním laloku.

Stanovení diagnózy a diferenciální diagnostika

Na základě anamnézy bylo vysloveno podezření na nežádoucí účinky plynoucí ze současného podávání fluorochinolonů a methylxantinů. Diferenciální diagnózy zahrnovaly toxiny vyvolávající třes, bolest, úzkost, feochromocytom, onemocnění srdce, intrakraniální onemocnění a jaterní encefalopatii.

Léčba

Po příjmu feny na pozorování byla zahájena terapie i. v. krystaloidy. Podávání teofylinu bylo přerušeno a během 12 hodin vymizela tachykardie, hypertenze i hyperventilace. Monitorování probíhalo dalších 36 hodin bez známek excitace nebo třesů. Podle údajů majitelů se ani následující měsíc neobjevily klinické příznaky.

Diskuse

Fluorochinolonová antibiotika (např. enrofloxacin, marbofloxacin, ciprofloxacin) jsou běžně používána a pro svou vynikající penetraci do plicního parenchymu jsou atraktivní volbou pro léčbu pneumonií. Methylxantiny (např. aminofylin, teofylin) se v praxi malých zvířat používají pro své bronchodilatační účinky při pneumonii, u chronické bronchitidy nebo v případě tracheálního kolapsu a dále při bradyarytmiích pro svůj kardiostimulační účinek. Současné podávání těchto léčiv se nicméně nedoporučuje, jelikož fluorochinolonová antibiotika u psů snižují clearance teofylinu a tím zvyšují pravděpodobnost jeho toxicity. Pokud je současná aplikace fluorochinolonů a methylxantinů nezbytná, doporučuje se redukce dávky teofylinu o 30 %.

Příznaky intoxikace methylxantiny mohou zahrnovat zvracení, průjem, polyurii/polydipsii, excitabilitu, tremor, křeče, tachykardii, hypertenzi a ataxii. V případě těžkých intoxikací se indikuje vyvolání emeze nebo žaludeční laváž a podávání aktivního uhlí. Při supraventrikulární tachykardii je vhodné nasazení beta-blokátorů, při křečích lze potom podat diazepam nebo jiná antiepileptika. 

(zaru) 

Zdroj: Zaid M. S. The jumpy pug: a case of medication interaction. Clinician’s Brief 2014 Mar. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/jumpy-pug-case-medication-interaction