Botulismus typu A u koně − kazuistika

Úvod

Clostridium botulinum je grampozitivní anaerobní bakterie produkující botulotoxin. Intoxikace botulinovým toxinem neboli botulismus se může objevit u všech druhů savců a ptáků, přičemž koně jsou k botulinovým toxinům extrémně senzitivní. U koní byly popsány tři typy intoxikace botulotoxinem. První z nich vzniká při požití toxinu v krmivu, druhý představuje botulismus v ráně a třetí je zastoupen toxoinfekčním botulismem, který vzniká při pozření klostridiových spor a následném vstřebání botulotoxinu v trávicím traktu. Pro klostridiové bakterie je charakteristický ubikvitérní výskyt. Nejvíce případů onemocnění koní v Evropě je spojeno s botulotoxinem typu B, C a D. Typ A se vyskytuje především na západním pobřeží Spojených států amerických. Intoxikace botulotoxinem typu A a B je možná prostřednictvím kontaminované píce nebo sena.

První klinické příznaky se v závislosti na množství požité dávky toxinu objevují mezi 12 hodinami a 10 dny od požití toxinů. V perakutních případech přitom může dojít k úmrtí už během několika hodin. Klinické příznaky onemocnění jsou stejné, a to bez ohledu na typ toxinu a zdroj kontaminace. Botulismus způsobuje progresivní paralýzu a poruchu funkce hlavových nervů.

Popis případu

Kazuistika popisuje případ 6letého plnokrevného koně, který byl přiveden na veterinární kliniku v tureckém městě Bursa pro nechutenství, slabost a nekoordinovanou chůzi. Klinické vyšetření ukázalo, že kůň vrávorá a naklání se na levou stranu. Kolem a uvnitř jeho úst byly nalezeny zbytky krmiva, sliznice byly hyperemické. Slinění bylo zvýšeno a současně nebylo možné vybavit reflex na víčkách a jazyku. Kůň měl obtíže s polykáním a snížený tonus ocasu. Tělesná teplota činila 38,6 °C, srdeční frekvence 60/min a dechová frekvence 24/min. Laboratorní nálezy byly kromě mírné leukocytózy a neutrofilie v normě. Na základě klinických příznaků tak veterinární lékaři diagnostikovali botulismus.

Ihned po stanovení diagnózy byla zahájena intravenózní antibiotická terapie ceftiofurem v dávce 2 mg/kg a substituce elektrolytů. Další den byl k terapii přidán neostigmin (0,025 mg/kg 3× denně) kvůli tomu, že kůň nebyl schopen stát na nohou. Během stejného dne došlo k zlepšení klinického stavu, kůň se postavil na všechny čtyři, začal přijímat tekutiny, ale nebyl schopen žvýkat potravu. Třetí den po zahájení terapie došlo k obnově defekace, ale současně se rozvinula aspirační pneumonie. Proto byl do terapeutického režimu přidán metronidazol (10 mg/kg). Během následujících dní však kůň nezačal přijímat potravu, a navíc se u něj objevila dekubitální léze, a proto byl se souhlasem majitele 10. den utracen.

Ve stejný den byla provedeno nekroptické vyšetření, které nepřineslo žádné konkrétní výsledky. Vzorek střevního obsahu a krevního séra byl odeslán na vyšetření neutralizačním testem, ale botulotoxin nebyl prokázán. Pozitivní výsledky přineslo až vyšetření ELISA ze vzorků séra odebraných 6. a 10. den terapie. Ve vzorcích byl detekován relevantní kontakt s antigenem botulotoxinu A.

Závěr

Kazuistika popisuje případ fatálního botulismu typu A u 6letého koně, u kterého se rozvinula sekundární komplikace v podobě aspirační pneumonie. Tato komplikace je popisována přibližně ve 24 % případů, a je tak druhou nejčastější komplikací botulismu. V tomto případě vznikla v důsledku dysfagie a porušeného faryngeálního reflexu. Kvůli narušenému příjmu potravy v kombinaci s aspirační pneumonií a dekubitální lézi musel být kůň utracen. Dostupné studie přitom naznačují zvýšený výskyt botulismu u koní v posledních desetiletích. Závažné a ve velké části případů fatální chorobě by tak měla být věnována zvýšená pozornost.

(holi)

Zdroj:
Kasap S., Batmaz H., Kocaturk M. et al. Botulism (type A) in a horse − case report. Acta Vet Brno 2016; 85: 71–76, doi: 10.2754/avb201685010071.