Diagnostika příčin alopecie u psů a její možná úskalí z pohledu dermatologů

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

   

Etiopatogeneze

Příčiny alopecie lze rozdělit do 2 skupin:

1. Ty, které působí problémy s růstem chlupů − primárně bez pruritu, nezánětlivé ztráty srsti (vždy je zde však možná sekundární infekce):

• hypotyreóza
• hyperadrenokorticismus
• nádor ze Sertoliho buněk
• poporodní alopecie v důsledku hormonálních změn
• exogenní steroidy (perorální, lokální)
• alopecie X (pomeranian, vlčí špic, další plemena s jemnou, plyšovou srstí)
• alopecie slabin
• tlaková alopecie (tlakové body velkých psů)
• hypertrofie ocasních žláz (hormonální/endokrinní)
• alopecie barevných mutantů (modrá/stříbrná srst, často také atopická)
• vrozená/dědičná alopecie
• autoimunitní onemocnění (Alopecia areata)
• telogenní efluvium (související se stresem, vzácné) 

2. Zánětlivé, kdy srst vypadává kvůli folikulitidě. Téměř každé zánětlivé onemocnění kůže může mít nějaký aspekt alopecie: 

• bakteriální infekce (Staphylococcus pseudintermedius)
• atopická dermatitida, často se sekundárními kvasinkovými a stafylokokovými infekcemi
• paraziti (demodikóza aj.)
• plísňové infekce (kvasinky, dermatofyty)
• autoimunitní onemocnění (Pemphigus foliaceus aj.)

   

Anamnéza 

Je nezbytné ptát se co nejkonktrétněji. Nikoliv „Vykazuje nějaké další příznaky onemocnění?“, ale „Pije hodně? Budí se v noci kvůli potřebě močení?“.

Pozor na otázku týkající se svědění. Běžně se majitelé domnívají, že pokud léze vypadá hrozně, musí svědit, a řeknou, že ano. Nebo že svědění se projevuje pouze škrábáním a pak řeknou, že ne − psa nic nesvědí. Vhodnější je ptát se například: „Převaluje se na zádech, olizuje si tlapky, ‚sáňkuje‘?“ U symetrických lézí pátráme i po příznacích hypotyreózy (psi mladí až středního věku) nebo hyperadrenokorticismu (starší psi).

   

Klinické vyšetření

Je nutné vyšetřit celého psa, nejen kůži a srst! 

   

Diagnostické testy

Zánětlivá alopecie

Potřebná je cytologie (otisk pásky, sklíčka) na kvasinky/bakterie a hluboké kožní seškraby na roztoče, případně kultivace na dermatofyty. U silně pruritickych pacientů − i když jsou seškraby negativní − je třeba vyloučit zevní parazity pomocí zkušebního podávání isoxazolinových antiparazitik po dobu 1−2 měsíců. Biopsie je potřeba, pokud jiná diagnostika či léčba nepřináší výsledky nebo jsou léze závažné a neobvyklé.

Abnormality v růstu chlupů

Majitel si problému nemusí všimnout, dokud zvíře není ošetřeno či ostříháno, a obviní ošetřovatele, protože „dosud nebyl žádný problém“. Stanovení diagnózy „alopecie po ostříhání“ se tak nedoporučuje. Vhodnější je označení „porucha růstu srsti“. 

Trichogram − rychlá a levná pomoc v diagnostice všech případů alopecie

Vytržené chlupy (50−100) se připevní na podložní sklíčko s tekutým parafínem jedním směrem.

Chlupová cibulka

Anagenní vlasové cibulky jsou hladké a pigmentované a při vytrhávání se ohýbají a vypadají jako kyj (viz obr. 1). Přítomnost převážně anagenních chlupů může naznačovat anagenní defluxaci, případně alopecie není spojená s poruchou růstového cyklu chlupů.

   

Obr. 1  Anagenní chlupová cibulka

   

Telogenní cibulky jsou drsné, nepigmentované, rovné a ve tvaru šípu či kopí (viz obr. 2). Pokud se chlupy snadno vytrhávají a jsou většinou v telogenu, naznačuje to souvislost s poruchou výživy, endokrinní nebo metabolickou. Pokud je v anamnéze náhlé vypadávání chlupů, může se jednat o telogenní efluvium. Telogenní chlupy jsou převládajícím nálezem u alopecie spojené s folikulární dysplazií (sezonní alopecie slabin, hypotyreóza a hyperadrenokorticismus).

  

Obr. 2  Telogenní chlupová cibulka

   

Vlasový stvol 

Normální vlasové stvoly jsou hladké a mají stejnoměrný průměr, s dobře ohraničenou kůrou a dření. Pigmentace závisí na barvě srsti. 

Abnormální melanosomy mohou mít za následek zduření a zlomy ve vlasovém stvolu (viz obr. 3) a vyskytují se u psů s alopecií barevných mutantů, stejně jako shlukování melanosomů u dysplastických chlupových cibulek (viz obr. 4).

     

Obr. 3  Shlukování melaninu a zlom ve vlasovém stvolu z modré čivavy

   

Obr. 4  Shlukování melaninu u dysplastických chlupových cibulek − alopecie barevných mutantů

   

Přítomní mohou být ektoparazité nebo jejich vajíčka (viz obr. 5). Nejednotné chlupy s neohraničeným vzhledem jsou typické pro přítomnost plísní. Uvnitř chlupů mohou být vidět hyfy a na vnější straně artrospory (viz obr. 6). Trichoptilóza, podélný rozštěp chlupového stvolu, ukazuje na trauma. Trichorrhexis nodosa (ztráta kutikuly) je spojená s mechanickým nebo chemickým poškozením − polámané chlupy s uzlíky (viz obr. 7).

   

Obr. 5  Vajíčka parazitů na chlupech

   

Obr. 6  Artrospory Microsporum canis na vnější straně chlupu

   

Obr. 7  Trichorrhexis nodosa po poškození teplem z fénu

   

Chlupový apex

Polámané špičky (viz obr. 8) jsou známkou sebepoškozování (olizování, kousání, škrábání). 

   

Obr. 8  Polámané konečky chlupů po nadměrné sebepéči

   

Folikulární odlitky 

Folikulární odlitky lze pozorovat u folikulitidy, demodikózy, folikulární dysplazie, endokrinopatie a sebaceózní adenitidy (viz obr. 9).

   

Obr. 9  Demodex ve folikulárním odlitku

    

Další diagnostické testy

Krevní testy

U psa se zástavou růstového cyklu chlupů je vhodné vyšetření štítné žlázy (celkový thyroxin /T4/, volný T4, tyreotropní hormon /TSH/), spolu s vyšetřením moči. Pokud je samotný celkový T4 v normě, lze tím obvykle vyloučit hypotyreózu, ale pouze na základě celkového T4 bychom ji neměli diagnostikovat (může být nízký v důsledku mnoha jiných stavů a náhodných výkyvů). 

Zkušební nasazení léků na štítnou žlázu?

Předepisující lékař často zapomene, že to byla jen zkouška. Když se u pacienta s hypotyreózou nasadí léky na štítnou žlázu, do měsíce lze pozorovat dramatické zlepšení jeho energie a růstu srsti. Pokud se tak nestane, stav je třeba přehodnotit.

Hyperadrenokorticismus 

Pokud má pacient laboratorní výsledky v normě a nejsou patrné žádné jiné známky onemocnění kromě vypadávání srsti, testování není nutné; jen pokud hyperadrenokorticismus způsobuje opakované infekce, polyurii, calcinosis cutis aj.

Iatrogenní Cushingův syndrom

Perorální užívání steroidů po delší dobu může vést k řídnutí srsti i bez dalších příznaků. Potvrzením by bylo jejich vysazení a pozorování opětovného růstu chlupů; neexistuje žádný jiný test. Lokální steroidy se mohou vstřebávat systémově a u citlivých pacientů způsobovat stejné problémy jako perorálně podávané. Je proto třeba neopomenout se majitele ptát na léky na uši, oči, topické steroidy, nebo dokonce hormonální substituční léčbu v topické formě u samotného majitele, s níž může pes přijít do styku (například při hlazení).

Sezónní alopecie slabin 

Nemusí být nutně sezónní a pouze na bocích. Může spontánně ustoupit, někdy reaguje na zkoušku s melatoninem.

Alopecie X

Někdy nejsou zjištěny žádné abnormality a pacient je spokojený a zdravý. V těchto případech bývá diagnózou alopecie X. Lze zkusit melatonin a/nebo obleček pro psy. Tento stav může i spontánně odeznít.

   

Terapie

Vedle léčby základní příčiny alopecie je vhodná i samotná stimulace růstu nových chlupů. Inovativní přípravek Stimuderm Ultra (VetExpert) obsahující molekuly ACTIVE NTM™ (aktivní metabolit vitaminu B₃ doplněný o hydrolyzované hedvábné proteiny, panthenol a alantoin) stimuluje růst chlupů a prodlužuje jejich anagenní fázi.   

   

(kata)

Zdroje:
1. Eisenschenk M. Diagnosing and treating alopecia in dogs. Veterinary Practice News, 2021. Dostupné na: www.veterinarypracticenews.com/diagnosing-and-treating-alopecia-in-dogs
2. Patel A. Is trichography an underutilised diagnostic aid in dermatology? Improve Veterinary Practice, 2019. Dostupné na: www.veterinary-practice.com/article/is-trichography-an-underutilised-diagnostic-aid-in-dermatology
3. Karas-Tecsa J. Alopecia as a manifestation of skin diseases in dogs: causes, treatments, and analysis of the case studies. Veterinary Life 2023; 7: 15−17.