Kloubní výživa u malých zvířat

Datum publikace: 1. 2. 2019

Stavba kloubu

Pravý kloub je tvořen kloubním pouzdrem, kloubní dutinou a hyalinní kloubní chrupavkou, která pokrývá kloubní plochy dvou či více styčných kostí.

Obr. 1 Stavba kloubu

Kloubní pouzdro (capsula articularis) je tvořeno vnější tuhou vazivovou vrstvou (stratum fibrosum) a vnitřní synoviální vrstvou (stratum synoviale), která vystýlá kloubní dutinu.

Vazivová vrstva se upíná do periostu a může být zesílena kapsulárními vazy. Hojení poškozeného kloubního pouzdra trvá velmi dlouho, protože vnější vazivová vrstva je málo prokrvená. Je však silně senzitivně inervována. Poranění pouzdra nebo napnutí jeho stěny zmnoženou synoviální tekutinou je silně bolestivé.

Synoviální membrána je bohatá na buňky, cévy a nervová zakončení. Na povrchu buněk jsou synoviální klky (villi synoviales), které společně vytvářejí synoviální řasy (plicae synoviales), a tím zvětšují plochu synoviální membrány. Buňky synoviální membrány (synovialocyty, synoviocyty), produkují kloubní maz (synovia) do kloubní dutiny.

Kloubní maz je světle žlutá, čirá viskózní tekutina, která redukuje vzájemné tření styčných kloubních ploch a slouží k výživě chrupavky. Obsahuje kyselinu hyaluronovou, glykoprotein lubricin, nízkomolekulární proteiny, cukry, elektrolyty a enzymy.  Sůl kyseliny hyaluronové vytváří protektivní vrstvu na kloubní chrupavce a synoviální membráně a brání rozvoji zánětlivé reakce.

Hyalinní kloubní chrupavka pokrývá epifýzy styčných kostí. V centru kloubních jamek je tenčí než na okraji, zatímco v centru kloubních hlavic je tomu naopak. V chrupavčité matrix jsou svazky kolagenních vláken, které jsou orientovány přísně podle mechanických zákonitostí v závislosti na tlakových a tažných silách. Tkáň chrupavky se histologický člení do několika vrstev. V zóně kalcifikace kolagenní vlákna prostupují kalcifikovanou mezivrstvu a zakotvují se do kosti uložené pod kloubní chrupavkou. Tím je zajištěno pevné spojení mezi kloubní chrupavkou a kostí.

Hyalinní chrupavka je pojivová tkáň tvořená především mezibuněčnou hmotou (95–99 %) a z menší části samotnými buňkami – chondrocyty (1–5 %).

Chondrocyty se nacházejí v komůrkách, tzv. lakunách. Během proliferační fáze zůstávají v těsné blízkosti a vytvářejí tzv. isogenetické skupiny.  Izogenetické skupiny a  okolní mezibuněčná matrix tvoří teritoria, tzv. chondrony. Rozmístění chondronů závisí na působení tlaku na chrupavku.

Obr. 2 Histologická stavba hyalinní chrupavky

Chondrocyty produkují základní hmotu mezibuněčnou, a to jak složku amorfní, tak složku vláknitou. Amorfní hmota vyplňuje prostory mezi buňkami a kolagenními vlákny. Svou konzistencí připomíná rosol. Je tvořena kyselinou hyaluronovou, glykosaminoglykany (chondroitinsulfát, keratansulfát typ II), proteoglykany (agrekan) a glykoproteiny (chondronektin). Fibrilární mezibuněčnou hmotu tvoří kolagenní vlákna. Kolagen je bílkovina, v jejíž struktuře převládají aminokyseliny glycin, prolin, hydroxyprolin a hydroxylysin. V hyalinní kloubní chrupavce se vyskytuje kolagen typu II.

Obr. 3 Schematické složení mezibuněčné hmoty

Fyziologie zátěže kloubu

Chrupavka je houbovitá, viskoelastická, deformovatelná tkáň, která se při stlačení ztenčuje a po uvolnění se pomalu vrací do původního tvaru. Během stlačování a uvolňování do sebe chrupavka nasává nebo vytlačuje synoviální tekutinu.

Pro chrupavky jsou obecně nebezpečné následující typy zátěže:

• a) velmi rychlá střídavá zátěž- chrupavka nemůže řádně relaxovat a nestačí se vrátit do původního uvolněného stavu a dostatečně nasát živiny
• b) dlouhodobé stlačení a dehydratace chrupavky

Při obou typech zátěže je chrupavka málo vyživována, stává se fragilnější a náchylnější k poškození.

Ke správné funkci kloubů je nezbytná vyvážená činnost svalových skupin, které kloub obklopují. V ideálním stavu se kloub nachází ve funkčně centrované poloze. Zátěž je rovnoměrně rozložená po celé ploše kloubu a nehrozí zvýšené lokální opotřebení. Pokud protilehlé svaly vyvážené nejsou, pak je kloub dlouhodobě nerovnoměrně zatížený, což se projeví jednak při námaze, jednak při statickém přetěžování (neschopnost dlouho stát, sedět v určité poloze, apod.). Nevhodné zatěžování kloubů vede ke kostním přestavbám v kloubech, které následně ovlivňují svaly kolem sebe, čímž vzniká bludný kruh.

Obecně je možno říci, že pohybová aktivita zpevňuje vazivovou a chrupavčitou tkáň, pokud je ve fyziologické kvalitě a kvantitě. Jejich poruchy jsou vyvolány jak pohybem nedostatečným, tak i pohybem nadměrným či neadekvátním. Neadekvátní a jednostranná zátěž, jakož i mechanické inzulty, mohou vyvolávat rychlý nástup degenerativních změn (uvolnění struktur chrupavčité matrix, rozbrázdění chrupavky a rozvoj sekundárních kostních změn).

Mechanismy výživy a regenerace kloubní chrupavky

Látková výměna kloubní chrupavky probíhá anaerobně prostřednictvím difúze živin z krevních cév, které zásobují epifýzu.  Další zdroj výživy představuje synoviální tekutina. Díky houbovitému charakteru chrupavky a mechanickému zatěžování dochází k opakovanému nasávání synoviální tekutiny, její resorpci, difúzi živin do buněk a posléze k opětnému vytlačení tekutiny zpět do kloubní dutiny. Vysoký obsah proteoglykanů, a s tím spojená schopnost vázat vodu, usnadňují transport živin do chrupavky. Kvalita mezibuněčné hmoty je udržována chondrocyty, které odstraňují a nahrazují vláknité a amorfní složky mezibuněčné hmoty.

Pro výživu a regeneraci chrupavky je nutný dostatek potřebných živin, adekvátní perfúze tkáně a její mechanické stlačování. Dlouhodobá imobilizace kloubu není z hlediska výživy a regenerace chrupavky nejvhodnějším terapeutickým zásahem. Dochází nejen ke zhoršené výživě chrupavky, nýbrž i ke ztuhnutí vaziva v kloubním pouzdru a omezenému rozsahu pohybu.

Kloubní chrupavka je schopna během své růstové fáze regenerovat vzniklá poškození. Po skončení růstové fáze však tato regenerační schopnost klesá. 

(Pato)mechanismy poškození a reparace kloubu

Dospělá chrupavka je avaskulární, alymfatická a aneurická tkáň. Poškození samotné chrupavky je nebolestivé! Poškození kloubu signalizují až senzorická vlákna v subchondrální kosti a v kloubním pouzdru. Inervace kloubního pouzdra má dvě základní funkce. Senzorická nervová vlákna mají vztah k bolesti a zprostředkovávají informace o poškození kloubu. Druhá funkce souvisí s propriorecepcí – udržováním správného postoje a vnímáním pohybu.

Ve zdravé chrupavce je zachována rovnováha mezi anabolickou aktivitou chondrocytů a enzymatickou degradací chrupavkové matrix. Trauma, chirurgická intervence, dysplazie, mechanické přetěžování a jiné příčiny poškození kloubu vyvolají rozvoj zánětlivé reakce. Prozánětlivé cytokiny (PGE₂, IL-1, IL-6 a TNF-α) inhibují anabolické děje. Dochází rovněž ke zvýšené expresi genů pro destruktivní enzymy ze skupiny metaloproteináz, které odbourávají mezibuněčnou hmotu chrupavky.

V počátečních stádiích je nerovnováha kompenzována zvýšenou tvorbou chondroitin sulfátu a agrekanu (proteoglykan, na který jsou navázány glykosaminoglykany, zejména chondroitin sulfát). Vyčerpáním kompenzačního mechanismu dochází k ireverzibilnímu poškození chrupavky a k rozvoji degenerativního kloubního onemocnění.

Hyalinní chrupavka ztrácí své viskoelastické vlastnosti v důsledku změn ve složení amorfní hmoty. Dochází ke snížení syntézy glykosaminoglykanů, chrupavka mění barvu na kalně žlutavou, dochází k její mineralizaci, k fibrilaci (tvorba nepravidelných vláknitých útvarů na povrchu chrupavky) a ke vzniku mikrotrhlin. Povrch kloubní chrupavky ztrácí hladkost.

V okamžiku, kdy chrupavka neplní dostatečně svou funkci, dochází k přetížení okolních tkání a k rozvoji sekundárních kostních změn-hypertrofie kloubního pouzdra, tvorba osteofytů, přítomnost volných kloubních tělísek v kloubní dutině, zúžení kloubní štěrbiny, skleróza subchondrální kosti, ankylóza kloubu.

Proces hojení chrupavky je ovlivněn řadou faktorů. Povrchové defekty se u rostoucích zvířat snadno nahradí intersticiálním růstem chrupavkové tkáně. Drobná poškození chrupavkové matrix se jak u mladých, tak u dospělých zvířat hojí zvýšenou produkcí složek mezibuněčné hmoty. Reparace rozsáhlejších lézí závisí na jejich rozsahu, lokalizaci a stupni zatížení chrupavky. Defekty na nezatěžovaných částech chrupavky se obecně hojí jejich náhradou za vazivovou chrupavku. Pokud léze zasahují na subchondrální kost, kmenové buňky zde přítomné se mohou začít diferencovat na fibrózní pojivo, vazivovou chrupavku a kost, což je podstata vzniku sekundárních kostních změn.

Obr. 4 Schéma mechanismu poškození kloubu a rozvoje OA

Obr. 5 Schematické zobrazení zdravého kloubu a kloubu postiženého OA

Přehled nejčastějších onemocnění kloubů

Následující tabulka shrnuje velmi stručně nejčastější ortopedické problémy v praxi malých zvířat.

Vývojová onemocnění kloubů	Traumata	Imunitně zprostředkované a infekční artritidy	Degenerativní kloubní onemocnění
dysplazie kyčelního kloubu (DKK)	parciální či totální ruptura předního zkříženého kolenního vazu	Idiopatická polyartritida	Koxartróza
Legg-Calvé-Perthesovo onemocnění	intraartikulární fraktury	Revmatoidní artritida	Gonartróza
Luxace pately	distorze kloubu (podvrtnutí kloubu)	Systémový lupus erythematosus (SLE)	Spondylartróza
dysplazie loketního kloubu (DLK)	subluxace a luxace kloubu (vykloubení kloubu)	Sterilní artritidy spojené s chronickými infekcemi	Generalizovaná osteoartróza
osteochondrosis dissecans (OCD) nejčastěji kloub ramenní, loketní, hlezenní a kolenní	Poranění okolních měkkotkáňových struktur (kloubní pouzdro, kolaterální vazy)	Borrelióza, ehrlichióza

Terapie

A.        Ortopedická chirurgie

Chirurgické řešení primárního onemocnění zaujímá v terapii první místo. Pokud jej lze technicky provést, má obvykle nejlepší prognózu a šanci na trvalé a dlouhodobé vyřešení. Včasný chirurgický zákrok oddaluje nástup OA. Nevýhodou je technická náročnost, invazivita a riziko pooperačních komplikací. Chirurgické zákroky je vhodné doplnit podáváním kloubní výživy na podporu regenerace chrupavky.

Níže je uveden výčet některých možných chirurgických řešení. Tématika ortopedické chirurgie je nad rámec tohoto textu.

1.  artroskopie – terapie OCD lézí a volných kloubních tělísek (minimální invazivita, obvykle velmi dobrá prognóza)
2.  TTA, TPLO – ruptura LCC
3.  sulkoplastika-luxace pately (obvykle je potřeba kombinovat více metod- měkkotkáňové techniky, transpozice tuberositas tibiae, korektivní osteotomie,aj.)
4.  artrodéze, totální endoprotéza-těžká stádia OA
5.  resekce hlavice stehenní kosti – DKK, Legg-Calvé-Perthesovo onemocnění
6.  juvenilní symfyziodéza, trojitá osteotomie pánve – DKK

B.        Konzervativní terapie

Konzervativní terapie slouží pro řešení méně závažných traumat.  Má místo všude tam, kde chirurgické řešení není indikováno nebo je z nějakého důvodu neproveditelné (rizikový pacient, finanční náročnost, apod.). Konzervativní terapie zahrnuje:

1. kontrolovaný pohyb 4-6 týdnů
2. použití dlah a smyček - luxace kloubů
3. fyzioterapii – rehabilitační cviky, masáže, hydroterapie, fyzikální terapie
4. regulaci hmotnosti
5. paliativní terapii zánětu a bolesti – nesteroidní protizánětlivé léky, glukokortikoidy

Dlouhodobé podávání těchto léků je spojenou s celou řadou NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ – riziko poškození ledvin u hypovolemických pacientů, poškození gastrointestinálního traktu (zvracení, žaludeční vředy), negativní vliv na hojení chrupavky, vyšší krvácivost, iatrogenní Cushingův syndrom.

Obr. 6 Nepříznivý vliv nesteroidních antiflogistik na regeneraci kloubní chrupavky

C.        Doplňková a preventivní terapie – kloubní výživa

Doplňková a preventivní terapie si klade za cíl zachovat zdraví pohybového aparátu a oddalovat proces degenerace. Velkou výhodou je minimální riziko iatrogenního poškození organismu. Veterinární přípravky lze zevrubně rozdělit podle převládajícího účinku:

1. přípravky pro zmírnění zánětu a bolesti

• indikace: akutní traumata a bolestivé stavy
• účinné látky: CBD, MSM, Celadrin, Boswelia serrata,Ʊ-3 MK

2. přípravky pro výživu a regeneraci chrupavky

• indikace: regenerace poškozené chrupavky, prevence a oddálení OA, lubrikace kloubu
• účinné látky: glukosamin, chondroitin, kyselina hyaluronová, kolagen

3. přípravky pro komplexní péči o klouby

• indikace: chronické ortopedické problémy, prevence a doplňková terapie OA, komplexní péče o pohybový aparát
• účinné látky: kombinace látek pro výživu a tlumení zánětu

Aktuální možnosti kloubní výživy u malých zvířat

Kloubní výživa patří do skupiny veterinárních přípravků, nikoliv léčiv. Všechny veterinární přípravky, které mohou být prodávány na území České republiky, musí být schváleny a registrovány Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (úskvbl) pro možnost sledování jejich účinnosti, kvality a bezpečnosti.

 Výrobce kvalitního veterinární přípravku by měl garantovat především vysoký obsah účinných látek a ověřené složení pro maximální účinek. Dále by měl úzce spolupracovat s vědeckým výzkumem a dle aktuálních poznatků své produkty inovovat.

Většina přípravků pro kloubní výživu obsahuje základní složky mezibuněčné matrix chrupavky - glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, případně kyselinu hyaluronovou či kolagen. Jedná se o přirozené, tělu vlastní sloučeniny. Vlivem zánětu jejich syntéza a obsah v kloubní chrupavce a v synoviální tekutině klesá. Externí zdroj v podobě kvalitní kloubní výživy zvyšuje jejich obsah v kloubních strukturách, napomáhá regeneraci poškozených tkání a oddaluje nástup degenerativního kloubního onemocnění.

Proti zánětu a bolesti slouží přípravky obsahující látku MSM, extrakt z rostliny Boswellia serrata, olej z brutnáku lékařského, omega-3 nenasycené mastné kyseliny či  patentově chráněnou látku Celadrin. Novinkou na trhu je veterinární přípravek, který obsahuje látku CBD – kanabidiol.

Přípravky kloubní výživy je velmi vhodné podávat v rámci prevence, dříve než dojde k výrazné progresi degenerativních kloubních změn.  Zánětlivá reakce v kloubech je hlavní příčinou bolesti, otoku a omezené pohyblivosti. Vlivem zánětlivých mediátorů a volných kyslíkových radikálů dochází k progresivnímu poškozování nitrokloubních struktur. Osteoartróza (OA) – zejména v pokročilých stadiích – v důsledku silných bolestí výrazně narušuje celkovou životní pohodu zvířete. Včasné podávání kloubní výživy dodává chrupavce potřebné stavební látky a oddaluje nástup osteoartrotických změn. 

Indikace pro zahájení kloubní výživy:

• rekonvalescence po chirurgických zákrocích a poúrazových stavech
• zvýšené nároky na pohybový aparát u pracovních a sportujících zvířat
• jedinci s dysplazií či vadným postojem
• geriatričtí pacienti
• obézní pacienti
• pacienti s OA v různém stádiu

Jednotlivé účinné složky preparátů

Kanabinoidy

Kanabinoidy jsou látky obsažené v rostlinách rodu Cannabis. Mezi nejvýznamnější izolované kanabinoidy patří tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). CBD nemá na rozdíl od THC psychoaktivní účinky. Kanabinoidy působí na buňky skrze kanabinoidní receptory CB₁ a CB₂.

Kanabinoidní receptory CB₁ a CB₂ jsou distribuovány na buňkách centrálního a periferního nervového systému. Jejich výskyt byl prokázán i v synovii. Receptory CB₁ se nacházejí predominantně na mozkových buňkách, přítomny jsou však i na buňkách imunitního systému. Receptory CB₂ jsou exprimovány převážně buňkami imunitního systému.

Kanabidiol působí v těle jako alosterický nekompetitivní antagonista receptorů CB, indukující antinocicepci. Kanabinoidy tak nabízejí velký potenciál v léčbě a tlumení chronické bolesti.

Několik studií prokázalo schopnost kanabinoidů snižovat zánětlivou reakci v těle. Dokážou indukovat apoptózu, inhibovat proliferaci buněk, potlačovat tvorbu cytokinů a stimulovat regulační T lymfocyty.

Kanabinoidy rovněž disponují potenciálem redukovat degradaci chrupavčité tkáně a usnadňovat její regeneraci přímým ovlivněním mezenchymových kmenových buněk, jež jsou prekurzory chondrocytů. Kanabinoidy podporují přežívání, migraci a chondrogenní diferenciaci mezenchymových kmenových buněk. Společně s antiflogistickými účinky tak hrají významnou roli v terapii degenerativních kloubních onemocnění.

Schopnost kanabinoidů regulovat imunitní systém a působit na některá autoimunitní onemocnění otevírá široké možnosti pro jejich využití na poli medicíny a imunologie. Antiflogistické, chondroprotektivní a analgetické účinky jsou intenzivně zkoumány v oblasti ortopedie, zejména s ohledem na využití kanabinoidů při tlumení bolesti a zpomalení progrese degenerativních kloubních onemocnění. Jejich použití lze zvážit i v terapii imunitně zprostředkovaných artritid.

Glukosamin-4-sulfát

Jedná se o nízkomolekulární látku, jež je výchozím substrátem pro syntézu dalších glykosaminoglykanů a kyseliny hyaluronové. Rychlost produkce glukosaminu je tudíž limitujícím krokem celého procesu tvorby glykosaminů, proteoglykanů a amorfní mezibuněčné hmoty. Glukosamin rovněž podporuje tvorbu kolagenních vláken II. typu.

Glukosamin oddaluje degradaci proteoglykanů a degeneraci chrupavky inhibicí hlavních štěpících enzymů: matrixové metaloproteinázy (MMPs), agrekanázy, kolagenázy a fosfolipázy A₂. Inhibuje tvorbu volných radikálů a chrání ostatní složky mezibuněčné hmoty před oxidativním stresem. Redukuje tvorbu cyklooxygenázy 2 (COX-2), čímž tlumí zánět a bolest. Glukosamin sulfát má protektivní účinek na chondrocyty poškozené zánětlivými cytokiny (IL-1, TNF).

Antioxidační a antiflogistické působení glukosaminu potlačuje katabolické procesy v chrupavce, zpomaluje proces degenerace a progresi osteoartrózy. 

Chondroitin-4-sulfát a chondroitin-6-sulfát

Chondroitin sulfát stimuluje synoviocyty a zvyšuje produkci kyseliny hyaluronové v synoviální tekutině. Chrání synoviální membrány před oxidačním působením z okolí. Redukuje tvorbu cyklooxygenázy 2 (COX-2), tlumí zánět a bolest. Chondroitin stimuluje metabolismus chondrocytů, zvyšuje tvorbu kolagenu a proteoglykanů. In vitro studie prokázaly proliferační účinek na chondrocyty. Inhibuje degradační enzymy (elastázy, hyaluronidázy), jež se vyskytují ve vysokých koncentracích v synoviální tekutině u humánních pacientů s revmatoidní artritidou.

Chondroitin sulfát inhibuje katabolické procesy, podporuje anabolické procesy, redukuje zánět a bolest, zlepšuje funkci a pohyblivost kloubu a zpomaluje rozvoj osteoartrózy.

Kyselina hyaluronová

Synoviální tekutina obsahuje nejvyšší koncentraci kyseliny hyaluronové v těle. Extracelulární hmota v chrupavce obsahuje vysokomolekulární kyselinu hyaluronovou (∼2 × 10⁶ Da). Při zánětu dochází ke štěpení kyseliny hyaluronové na nízkomolekulární formu (∼0,8–8 × 10⁵ Da). Koncentrace a distribuce kyseliny hyaluronové s rozvojem degenerativního kloubního onemocnění klesá. Nízká molekulová hmotnost a nižší množství způsobuje změnu ve složení synoviální tekutiny, dochází k většímu tření a rozvoji bolesti. Kyselinu hyaluronovou lze aplikovat intraartikulárně, intravenózně i perorálně. Suplementace glukosaminu a chondroitinu nepřímo zvyšuje koncentraci kyseliny hyaluronové v synovii.

MSM

Methylsulfonylmethan je přírodní sloučenina s organicky vázanou sírou. Atomy síry vytvářejí disulfidické vazby, které významně ovlivňují skládání a stabilitu bílkovin včetně kolagenu. Čím více disulfidických vazeb kolagen obsahuje, tím je stabilnější a pevnější. MSM má výrazné antioxidační, antiflogistické a analgetické účinky. Inhibuje COX-2 a produkci prozánětlivých cytokinů: PGE₂, IL-1, IL-6 a TNF-α. MSM inhibuje produkci oxidu dusnatého, čímž tlumí vazodilataci a tvorbu zánětlivého otoku. MSM disponuje dobrými penetračními vlastnostmi a zlepšuje průnik jiných chondroprotektivních látek do tkání a buněk.

Nenasycené mastné kyseliny

Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, kyselina gama-linolenová a eikosapentaenová (EPA), inhibují aktivitu COX-2 a proteolytických enzymů, tzv. metaloproteináz. Snižují tvorbu prozánětlivých mediátorů PGE₂, IL-1 a TNFα. In vitro studie prokázaly stimulační efekt na tvorbu kolagenu. Kombinované podávání kyseliny eikosapentaenové (EPA), kyseliny dokosahexaenové (DHA) a glukosaminu působí synergicky a zmírňuje příznaky bolesti a zánětu více než podávání jednotlivých látek samostatně. 

Cetylované estery mastných kyselin

Cetylované mastné kyseliny patří mezi přirozeně se vyskytující tuky rostlinného nebo živočišného původu. In vitro studie prokázaly jejich vliv na signifikantní pokles produkce prozánětlivých mediátorů (IL-6, MCP-1 a TNF) makrofágy. Estery mastných kyselin rovněž ovlivňují proces chondrogeneze – podporují expresi chondrogenních markerů v mezenchymových buňkách a jejich diferenciaci v chondrocyty. Mastné kyseliny působí příznivě na složení synoviální tekutiny, zvyšují její viskozitu a lubrikační vlastnosti, čímž přispívají k ochraně chrupavky a bezbolestnému pohybu. 

Kolagen

Kolagen je nejčastěji se vyskytující živočišná bílkovina a základní součást pojivové tkáně. Pro tvorbu kolagenu je nezbytná přítomnost dostatečného množství vitaminu C, mědi, zinku a manganu. Kolagen typu I je přítomný v kůži, šlachách, kostech a vazivu. Zaujímá 90 % veškerého kolagenu. Kolagen typu II se nachází v chrupavce a vytváří jemné fibrily s rozdílnými biomechanickými vlastnostmi, než má kolagen typu I. Specifická chemická struktura kolagenu II má význam pro správnou funkci chrupavky.

Závěr

Pevnost pojivových struktur, správná poloha kloubní hlavice vůči kloubní jamce, kongruita kloubních ploch a minimalizace zánětu jsou, spolu s výživou chrupavčité tkáně, důležitými předpoklady pro zmírnění průběhu a zpomalení progrese degenerativního kloubního onemocnění. Dospělá chrupavka má omezenou schopnost regenerace a její poškození je obvykle ireverzibilní. Zvýšené třecí síly v kloubu, společně se zánětlivou reakcí a destrukcí kloubních struktur představují silně bolestivý proces. OA je ireverzibilní progresivní proces, který vyžaduje celoživotní medikaci a v nejtěžších případech úplné znehybnění kloubu či finančně velmi nákladnou endoprotézu. Dlouhodobé tlumení bolesti představuje zvýšené riziko iatrogenního poškození jiných orgánů. Je mnohem lepší OA předcházet než ji následně léčit. V tomto ohledu představuje kloubní výživa možnost, jak lze proces OA co nejvíce oddálit a udržovat zdraví pohybového aparátu po dlouhou dobu.

---